Úvod > Aktuality > Kudy chodil Karel Klostermann: projděte si Šumavu podle jeho románů

Kudy chodil Karel Klostermann: projděte si Šumavu podle jeho románů

Vydáno 9. května 2019 Kultura
"Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše", vylíčil kdysi spisovatel Karel Klostermann svůj vztah k Šumavě, kde prožil šťastné dětství a čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Jako nikdo jiný dokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám. Jeho jméno zůstane navěky spojeno s okolím Javorníku, Vacova, Stachů, Kašperských Hor, Srním a Modravou. Se jménem tohoto "básníka Šumavy" se v těchto místech setkáte téměř na každém kroku.

Klostermannovi v patách

Dnes po jeho stopách vede Klostermannova naučná stezka. Ačkoli řada míst už neexistuje anebo vypadá docela jinak, než jak je znal Klostermann, přesto díky citátům z jeho děl poznáte Šumavu takovou, jako bývala kdysi. Šumavu, která „působí jako melancholická píseň, která nezadržitelně proniká do srdce. Bez přestání se před námi rozprostírají lesy a slatě a vyprávějí nám epopej, která nemá obdoby, epopej o zaniklém a zanikajícím obřím rodu, který nechala příroda vyrůst a pak ho nemilosrdně zničila,“ jak píše Klostermann v knize Črty ze Šumavy.

Naučná stezka vás povede od Rokyty, která stojí kousek od Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu, na Horní Hrádky, kam Klostermann často chodíval ke své tetě Theresii Schullhauserové. Trasa pokračuje dál kolem Návštěvnického centra s vlčím výběhem na Prostřední Hrádky, kde stával rodný dům autorova otce, lékaře Josefa Klostermanna, a pak na Dolní Hrádky; tam zase na Hrádeckém potoce stával mlýn zvaný Tischlermühle, kde žila Klostermannova sestřenice Cecilie Häuslerová.
 

K Hauswaldské kapli

Naučná stezka končí v Srní, kam Klostermann jezdíval k příbuzným, ale vaše putování tu končit nemusí. Kdo chce, ten může pokračovat dál po zeleně značeném Srnském okruhu a trase naučné stezky Vchynicko-Tetovský plavební kanál. Co vás čeká? Třeba informace o dávném plavení dřeva, pohled z Klostermannovy vyhlídky do údolí řek Vydry a Otavy a na protější Dračí skály, anebo Sedelská nádrž, z níž odtéká voda přes takzvaný Vodní zámek do elektrárny Vydra na Čeňkově Pile.

Stezka vedoucí podél plavebního kanálu obchází Srní ze západu, obtočí se kolem Kostelního vrchu a zamíří na jih k Modravě. Ještě předtím ale mine odbočku k tajemnému místu, opředenému mnoha legendami, kde stávala Hauswaldská kaple. Svatyně byla v polovině 20. století srovnána se zemí, ale dodnes tu zůstal zázračný pramen, jehož voda prý dokázala vyléčit lecjaké neduhy. Místo je pěkně upravené, navíc kolem prochází naučná stezka Okolo Kostelního vrchu, kde jednotlivá zastavení opět doplňují citáty z Klostermannových románů.
 

Další tipy pro milovníky Klostermannových románů

  • Horská KvildaMíst spojených se spisovatelovým životem je celá řada; narodil se v rakouském Haagu, s rodiči se ale záhy přestěhoval do Čech. Nejprve do Žichovic, později do Kašperských Hor. Velkou část života strávil v Plzni, kde učil na německé státní reálce. Poslední roky prožil na zámečku ve Štěkni u Strakonic.
  • Právě tak můžete Šumavou brouzdat kolem míst, kde se odehrávají jednotlivé romány. Například v Horské Kvildě dodnes stojí bývalý Polaufův hostinec, kde začíná děj románu V ráji šumavském. Pokud byste váhali, upozorní vás na něj dřevěná socha legendárního hrdiny Rankl-Seppa, který v románu též vystupuje.
  • Děj románu Ze světa lesních samot je zasazen na Březník v Luzenském údolí nedaleko hranic s Německem. V podkroví bývalé hájovny si prohlédnete expozici zaměřenou na historii polesí Březník a život Karla Klostermanna.
  • Dějištěm románu Skláři, v němž Klostermann využil řadu příběhů své matky, pocházející ze slavného sklářského rodu, je Hůrka u Prášil. Obec zničenou v polovině 20. století připomíná jediná budova: bývalá hřbitovní kaple sv. Kříže, rodinná hrobka sklářských rodů Abelů a Hafenbrändlů.
  • Dnešní Klostermannova chata na Modravě vznikla rok po spisovatelově smrti, kdy ji nechal postavit Klub československých turistů.
Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Klostermannova chalupa u Srní – hájovna z filmu Pod Jezevčí skálou

Klostermannova chalupa u Srní – hájovna z filmu Pod Jezevčí skálou

Původní šumavská roubenka se zvoničkou pokrytá šindelem, se do podvědomí veřejnosti dostala díky trilogii s Tomášem Holým - Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem - v chalupě bydlel jeho filmový dědeček.

Naučná stezka Okolo Kostelního vrchu

Naučná stezka Okolo Kostelního vrchu

Nenáročná zážitková trasa Okolo Kostelního vrchu vás zavede do míst, kde stávala Hauswaldská kaple. Od ní se vydáte na 2,6 kilometrů dlouhý okruh, který vás zavede na celkem 5 zastavení. Tato zastavení se věnují jedinému: citátům spisovatele Karla Klostermanna.

Hauswaldská kaple poblíž Srní

Hauswaldská kaple poblíž Srní

Prožijte zajímavý víkend nebo jen výlet za poznáním starého poutního místa zvaného Hauswaldská kaple poblíž šumavského letoviska Srní.

Kostel Nejsvětější Trojice v Srní

Kostel Nejsvětější Trojice v Srní

Kostel byl postavený v letech 1804–1805 na místě dřevěného kostelíka z roku 1788.

Socha Rankl Seppa - pověstného siláka na Horní Kvildě

Socha Rankl Seppa - pověstného siláka na Horní Kvildě

Horskokvildský řezbář pan Pavel vytvořil podle fotografie dřevěnou sochu Rankla Seppa v životní velikosti, můžete ji vidět v Horské Kvildě na zahradě pana Ladislava Pavla.

Muzeum Šumavy Sušice

Muzeum Šumavy Sušice

V muzeu je k vidění hned několik expozic, které se vztahují jak Šumavě, tak i historickým faktům této oblasti. Asi nejzajímavější expozicí je Sušický mechanický betlém, který byl v roce 2014 po několikaměsíční pauze znovu zpřístupněn veřejnosti.

Naučná stezka Karla Klostermanna

Naučná stezka Karla Klostermanna

Trasa naučné Klostermannovy stezky začíná na parkovišti u informačního střediska Národního parku Šumava na Rokytě, nedaleko Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu.

Luzenské údolí na Šumavě

Luzenské údolí na Šumavě

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Klostermannova chata na Modravě

Klostermannova chata na Modravě

Kulturní památka Klostermannova chata byla postavena roku 1924 Klubem československých turistů. Chata dostala název po spisovateli Karlu Klostermannovi, který údajně poklepal na základní kámen. Nově zrekonstruovaný objekt nabízí skvělou kuchyni, relaxaci i zábavu.

Srnský okruh šumavskou přírodou

Srnský okruh šumavskou přírodou

Krátký a nenáročný okruh nedaleko obce Srní je bohatý na nezapomenutelné výhledy do krásné šumavské přírody. Trasa je dlouhá 8,4 km a provede vás po ní zelená turistická značka okolo Spáleného a Sedelského vrchu.

Klostermannova vyhlídka u Srní

Klostermannova vyhlídka u Srní

Nádherný pohled do údolí řek Vydry a Křemelné nabízí Klostermannova vyhlídka u šumavského Srní. Je odsud také hezký výhled na protější Dračí skály.

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova

Vrch Javorník byl oblíbeným místem spisovatele Karla Klostermanna, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Kamenná rozhledna, postavená roku 1938, poskytuje překrásné výhledy na šumavské hory i do vnitrozemí.

Socha Karla Klostermanna v Javorníku

Socha Karla Klostermanna v Javorníku

Život a dílo spisovatele Karla Klostermanna (1848-1923) jsou neodmyslitelně spjaty se šumavskou krajinou. Všímal si života místních lidí, obdivoval drsnou krásu zdejší přírody a vše vylíčil ve svých románech a povídkách.

Naučná stezka Javorník na Šumavě

Naučná stezka Javorník na Šumavě

Trasa naučné stezky Javorník vede po úbočí stejnojmenného kopce ležícího asi 6 km západně od Vacova a 12 km severozápadně od Vimperka na území CHKO Šumava.

Královský kámen na Šumavě

Královský kámen na Šumavě

Jedním z vrchů šumavské Javornické hornatiny je Královský kámen zvaný Královák. Jméno dostal podle kulového skalního útvaru tvořeného skalní hradbou a mrazovými sruby.