Na návštěvě u pana biskupa
Okázalé interiéry
kroměřížského zámku se neobjevily jen ve slavném velkofilmu režiséra Miloše Formana, ale i ve filmové pohádce Peklo s princeznou. Ve skutečnosti tu ovšem žádné princezny nikdy nežily, protože zámek po staletí sloužil jako rezidence olomouckých biskupů. Po zničení švédskými vojsky jej biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna nechal přestavět na honosné raně barokní sídlo; projekt vypracovali italští architekti F. Luchese a P. G. Tencalla.
Zámek má mimořádně zachovalé dobové interiéry, které pamatují řadu významných událostí – například ve Sněmovním sále zasedal roku 1848 rakouský Říšský sněm a v Carském pokoji přijímal roku 1885 hosty ruský car Alexandr III. Zámecká knihovna s překrásným rokokovým interiérem obsahuje 88 000 svazků, pýchou je i hudební archiv s více než 6 000 barokními skladbami.
Světoznámá je rovněž zámecká obrazárna, v níž můžete obdivovat vzácnou sbírkou obrazů evropských mistrů 15. Až 18. století. Najdete tu například díla Lucase Cranacha, Hanse von Aachena a dalších. Klenotem galerie je Tizianův obraz Apollon a Marsyas, odborníky považovaný za jedno z nejcennějších malířských děl v České republice.
Hudba v zámku a zahradách
Kroměříž dobře znají i milovníci hudby. Každé léto od června do srpna se koná festival Hudba v zahradách a zámku, jehož letošní program připomíná výročí dvou významných skladatelů – 200 let od narození Ferenze Liszta a 150 let od úmrtí Gustava Mahlera. Jako každý rok i letos na koncertech zazní skladby z hudebního archivu kroměřížského zámku. Jak název akce napovídá, hlavní koncerty se konají v prostorách Rotundy v Květné zahradě a ve sněmovním sále arcibiskupského zámku.
Z řady dalších působivých hudebních počinů stojí za zmínku festival červnový mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic, další špičkové orchestry se představí v rámci festivalu vážné hudby Kroměřížské hudební léto, který se koná každoročně v září.
Svět zahrad, skleníků a kolonád
Prohlídka kroměřížského zámku by nebyla úplná bez návštěvy zahrad. Tu první,
Podzámeckou, najdete vcelku snadno – přiléhá totiž přímo k zámku. Původně šlo o užitkovou zahradu, která se během staletí proměnila v anglický park se vzácnými dřevinami, několika drobnými stavbami, rybníky a zookoutkem.
Necelý kilometr jihozápadně od zámeckého areálu objevíte pozdně renesanční
Květnou zahradu. Při obnově města, zničeného třicetiletou válkou, ji na tehdy neplodné a bažinaté půdě za hradbami vybudovali italští architekti F. Luchese a P. G. Tencalla. Libosad rozděluje hlavní příčná osa; v centru severní části stojí rotunda s grottami a Foucaultovým kyvadlem, dokazujícím otáčení Země kolem své osy. Jižní část zahrady je rozdělena na dvě obdélníková pole s rybníky, fontánkami a dvěma umělými kopci. Dominantou Květné zahrady je 244 metry dlouhá kolonáda se sochami antických božstev a půvabnou akustickou hříčkou – pokud na jednom konci galerie promluvíte směrem do zdi, klenby váš hlas přenesou na opačný konec kolonády. V Květné zahradě nechybí ani palmový skleník, pečlivě zastřižené stromy a keře, dvě bludiště a složitý vodovodní systém, který napájí rybníčky, kašny a jezírka.
Kousek Národního divadla v Kroměříži aneb co ještě musíte vidět
Když už budete v Kroměříži, projděte se půvabnými uličkami historického centra a obdivujte zdejší
chrámy, náměstí a expozice
Muzea Kroměřížska. K posezení nad sklenkou mešního vína láká vinotéka
Arcibiskupských zámeckých sklepů Kroměříž, můžete také navštívit
Biskupskou mincovnu. V budově ze 17. století se po dvě staletí razily mince a medaile olomouckých biskupů. K vidění je stálá expozice kroměřížského mincování, obsahující několik tisíc mincí a medailí ze 16. až 20. století i staré nástroje na jejich výrobu. Ostatně kroměřížská numismatická sbírka patří k nejvýznamnějším kolekcím církevních ražeb na světě.
Jednou z kroměřížských rarit jsou čtyři mozaikové
lunety českého malíře a grafika Maxe Švabinského (1873–1962), profesora a později rektora pražské Akademie výtvarných umění. Lunety měly nahradit poškozené Tulkovy lunety na budově Národního divadla v Praze. Ty však byly kvalitně zrestaurovány a lunety Maxe Švabinského zůstaly nevyužité. Původně zdobily Colloredovu kolonádu v Podzámecké zahradě, v roce 1999 byly přeneseny do bývalého františkánského kláštera, do míst, kde Max Švabinský strávil dětství.
Čtyři pozoruhodná výtvarná díla, která se tematicky vztahují k významným událostem české historie, vás možná přimějí k pátrání po dalších dílech umělce, díla spoluvytvářela českou secesi. Jeho mozaiky například zdobí
Národní památník na pražském Vítkově, navrhnul také vitráže do tří oken
katedrály sv. Víta na
Pražském hradě.