Jako fénixové z popela: prázdninové výlety na hrady a zámky, které už nemusely existovat

Uherčice: učebnice slohů

Neuvěřitelnou proměnou prošel zámek Uherčice. Rozsáhlý areál zámku se zahradami a anglickým parkem, přestavěný ve stylu baroka významnými italskými architekty a umělci, je dodnes označován jako "učebnice slohů". Po rozsáhlé rekonstrukci se v něm letos otevřela nová návštěvnická trasa. Prohlídkový okruh vás zavede do nově opraveného severního křídla a seznámí vás s historií posledního šlechtického rodu Collalto et San Salvatore, zejména pak s osobou knížete Odoarda, který na počátku 19. století provedl rozsáhlou přestavbu této části zámku. Uvidíte nové parketové podlahy, repliky historických kamen a zrestaurované nástěnné malby. Nově opravené komnaty vypadají tak, jako na počátku 19. století. Návštěvní trasu dokresluje křišťálový lustr, zámecký nábytek včetně klavíru i barevně zdobené schodiště. Oprav se dočkala i sala terrena a na ni navazující venkovní vyhlídka, vstupní schodiště, arkádové nádvoří a bývalé konírny v předzámčí se slunečními hodinami.
 

Jezeří: zámek nad měsíční krajinou

Zánik hrozil zámku Jezeří na úbočí Krušných hor už tolikrát, že to zřejmě nikdo nedokáže spočítat. Dvakrát byl zpustošený za třicetileté války; na jejím začátku prý jediné okno nebylo celé a dveře, podlahy a prkna byla vytrhané, na jejím konci shořel. Oheň tu řádil ještě o necelých sto let později, za druhé světové války jej natřeli zelenou maskovací barvou, po válce ho postupně zničila armáda a vandalové. V polovině 20. století dokonce Jezeří zmizelo z map, okolní obce pohltily povrchové lomy a potichu se chystala jeho demolice, avšak v polovině 80. let se do boje za jeho záchranu pustila nezávislá skupina ekologických nadšenců. První návštěvníci se na Jezeří podívali v roce 1996. Hlavní prohlídkový okruh se liší od toho, co uvidíte jinde: nenajdete tu vzácný porcelán, obrazy, naleštěný nábytek a křišťálové lustry, ale budete procházet místy, kterých se zatím restaurátoři téměř nedotkli. Přesto vás upoutá raně barokní fresková výmalba, vyhlídkové terasy a sbírka loveckých trofejí a vycpaných zvířecích exponátů, dokumentující slavnou loveckou historii zámku, s dětmi si můžete projít strašidelné sklepení.
 

Veltrusy: zámek v moři

Když v roce 2002 Vltava propláchla Prahu, povodně se valily dál na sever k Labi. Zasáhly i zámek Veltrusy, letní barokní sídlo rodu Chotků. Opravy se tu hodně protáhly: už před velkou vodou byly budovy i park hodně zchátralé a voda, která zatopila celý areál zámku i s okolím, obrazně i doslova srazila Veltrusy až na dno. Stopy po povodních tu můžete vidět dodnes, i když se budete muset dívat opravdu pozorně. Zámek je opět otevřený, hlavní prohlídková trasa nazvaná Aristokracie: začátek konce nabízí pohled do života a osudů posledních majitelů veltruského panství. V roce 2021 se podařilo rozsáhlou rekonstrukci zámku zdárně dokončit a otevřít tři nové trasy: Zlaté časy ve službách císařovny, Rodinný život pana hraběte a Zámecké laboratorium.  Dál si můžete na zámku prohlédnout kočáry z přelomu 19. a 20. století anebo se projet po okolí zámku ve voze taženém zámeckými koňmi. Není to vůbec špatný nápad, přírodně krajinářský park má rozlohu tří pražských Stromovek a běžně tu potkáte zajíce nebo bažanty, za plotem obory se pasou daňci a srnčí zvěř.
 

Dub: malá Hluboká

Novogotický zámek s cimbuřím se nachází ve vsi Dub, asi 10 km severně od Prachatic. Původně gotická tvrz z 15. století byla v letech 1854 – 1860 novogoticky upravena na malebný zámek. Po roce 1948 byl znárodněn, stavba se proměnila v internát a po půl století chátrání se proměnila ve smutnou ruinu, které nikdo nedával šanci na znovuoživení. Zchátralý zámek, jehož původní vznešené prostory byly za minulého režimu vykachlíčkovány a podlahy v mezičase ztrouchnivěly, dostala zpět rodina původních majitelů, která však neměla finanční možnosti na nákladnou opravu. Záchrana zámku přišla až v roce 1998 s novými majiteli, kteří se pustili do rekonstrukce doslova vlastníma rukama. Manželé Battagliovi se snaží vrátit zámek do podoby, jakou získal po novogotické přestavbě v 19. století. Zámek má opravenou fasádu, novou střechu a obnoven je také park. Pozvolna se mění i zámecké interiéry, přesto majitelé upozorňují, že stojí za prohlídku. Navíc je otevřen celoročně a i přes smutnou historii si uchoval pár unikátů – kobercovou dlažbu s námětem řeckého meandru v kuchyni a jedinečný klavír, kterých bylo vyrobeno pouze osm, v hudebním sále.
 

Děčín: bývalá vojenská základna

Zámek Děčín strmící na skalnatém ostrohu nad soutokem Labe s Ploučnicí a patří mezi nejvýznamnější památky v severních Čechách. Nebylo tomu ale tak vždy. Zámek patřil šlechtickému rodu Thunů, kteří ho ve třicátých letech minulého století prodali státu. Ten do něj po nastěhoval vojáky, kteří v něm zůstali až do roku 1991. Vojenským účelům tedy sloužil šedesát let, měnily se jen armády. Nejhorší devastaci ale utrpěl, když v něm sídlila Rudá armáda. Po odchodu ruských vojáků zbyla v zámku doslova spoušť. Vojáci například vyasfaltovali hlavní nádvoří a příjezdové cesty k zámku, klasicistní zámecké dveře nahradili kovovými, skleníky v jižních zahradách byly srovnány se zemí. Do čínského pavilonu se vyhazovala stará munice, sklo i motory, v glorietu byl sklad dosud neznámého materiálu, po kterém zbyla prosolená půda, s níž si odborníci neví rady. Velmi utrpěla také horní brána s klasicistní mříží – vojáci ji vybourali, protože byla příliš úzká pro vojenské transportéry. Sklepy zámku byly napěchované odpadky všeho druhu. Po zřícení jihovýchodního nároží se zdálo, že osud děčínské dominanty je zpečetěn. Tento okamžik se stal symbolickým počátkem intenzivních oprav, které trvaly před 20 let. Postupem času vyšlo najevo, že se pod vrstvami vojenských nátěrů skrývají původní dveře, obložení, parkety, štukové ornamenty, zábradlí a výjimečně i části freskové výmalby.

Rekonstrukce zámku probíhala od roku 1991 do roku 2012 a dnes zámek nabízí prohlídkové trasy nádhernými interiéry soukromých apartmá a společenských místností v prvním patře. Je zde zachováno množství původního vybavení, k nejzajímavějším patří Modrý sál s nástěnnými malbami a Věžový kabinet s úchvatným výhledem. Přístupná je také obnovená Růžová zahrada se salou terrenou ze 17. století. Jako památka na přítomnost sovětské armády zůstalo na zámecké půdě několik nápisů v azbuce. Tak je také uložena velká mozaika s komunistickými symboly a klec, která se údajně používala pro trestání vojáků.
 

Nové Hrady u Litomyšle: v českém Versailles se chovala prasata

Dnes nádherný zámek, kterému se právem přezdívá "české Versailles" prošel pohnutou historií. Po velké opravě zámeckých exteriérů a interiérů ve 30. letech 20. století čekalo zámek obsazení německou armádou – střídali se zde příslušníci Hitlerjugend i SS. V roce 1948 majitelé emigrovali a zámek se dostal pod státní správu. Zkáza zámku začala s příchodem 50. let, kdy byla do suterénu umístěna výkrmna vepřů. Později zde JZD zřídilo i kravín. Ve východním křídle zámku fungovala také škola, ta ale musela být v 80. letech vystěhována, jelikož této části budovy hrozilo zřícení. Obrat nastal až v roce 1997, kdy zámek zakoupili manželé Kučerovi, kteří prodali veškerý svůj majetek a začali zničený zámek vlastními prostředky a silami rekonstruovat. Veřejnosti byl zámek otevřen v roce 2001 a dnes nabízí nejen prohlídku nádherných interiérů, ale také dokonale upravené zahrady, galerii anglických klobouků, oranžerii s papoušky, labyrint z jehličnanů, muzeum motokol nebo oboru s jelení a dančí zvěří.

Zámek Hluboš: sídlo T.G.M.

Barokní zámek s anglickým parkem o rozloze 5 hektarů, správcovským objektem a bývalými konírnami, se nachází v obci Hluboš u Příbrami. Zámek byl prvním rekreačním sídlem prezidenta T. G. Masaryka po vzniku Československé republiky. Masaryk zde s rodinou pobýval v letech 1920 až 1921. V současné době probíhá na zámku obnova, současná majitelka chce Hluboš navrátit do kulturního a společenského života. Má v plánu trvalé zpřístupnění veřejnosti a k návštěvě vybízejí již dnes zámecké zahrady. V neděli se konají duchovní setkání v zámecké kapli. Podrobný aktuální program zámku Hluboš najdete na webových stránkách zámku Hluboš.
 

Další místa, která měla namále

• V dubnu 2005 zachvátily plameny střechu sýpky na hradě Pernštejn. V budově, která sloužila jako depozitář, se tehdy propadla dřevěná střecha a v ohni zmizelo přes sedm set předmětů, hlavně nábytek a obrazy. To nejcennější ale bylo vystaveno na prohlídkové trase, kam plameny nedosáhly. Následné opravy hradu pomohly a dnes už nepoznáte, že tu někdy hořelo. V roce 2021 se po čtyřech letech oprav otevřely zrekonstruované pernštejnské zahrady.
• Požár poničil také zámek Valeč na Karlovarsku. Po válce byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován rodu Larisch-Mönnichů, sloužil jako sanatorium pro válečné veterány a dětský domov. Hořelo tu v roce 1976, obnova trvá dodnes, ale pběhem času se přeci jen podařilo leccos opravit. V roce 2021 zde byla otevřena například expozice zachráněných fresek z doupovského kostela sv. Wolfganga. Dále jsou v nabídce prohlídky interiérů zámku a nedávno otevřeného lapidária soch Matyáše Bernarda Brauna. V zámku nejdej o klasickou expozici, ale o stav objektu po částečné obnově.
• Na své znovuobjevení čeká zámek Červené Poříčí severně od Klatov. Postavil jej roku 1611 Mikuláš Šic z Drahenic na místě starší tvrze a je unikátní ukázkou saské renesance. V 19. století patřil císařské rodině, ovšem když po vzniku Československa připadl státu, využívaly ho lesní závody a zchátral. Pravidelný provoz představuje od letošního roku dvě interiérové trasy: Zámek – šlechtické sídlo v krajině (seznamuje s historickým a stavebním vývojem zámeckého areálu jako sídelního místa) a Předzámčí – výstavní expozici Děti ze zlaté kolébky (novinka roku 2022).