Úvod > Aktuality > Gotické madony a veraikony z katedrály sv. Víta jsou k vidění v Praze
Výstava Matka a Syn. Gotické madony a veraikony z katedrály sv. Víta
Kultura

Gotické madony a veraikony z katedrály sv. Víta jsou k vidění v Praze

  • Vydáno18. prosince 2014
Výstava "Matka a Syn, Gotické madony a veraikony z katedrály sv. Víta", poprvé na jednom místě představuje světově unikátní soubor svatolukášských madon (Madon Aracoeli) a nerukotvorných pravých portrétů Krista (veraikonů), který ve 14. století vznikl pro katedrálu sv. Víta.
Výstava Matka a Syn. Gotické madony a veraikony z katedrály sv. VítaSpolu s ním jsou vystaveny další obrazy a sochy Panny Marie a Krista, které se dochovaly ať už v katedrále, či mimo ni. Soubor je dále doplněn souvisejícími artefakty, především relikviáři, jež hrály významnou úlohu v duchovním životě lidí doby Karla IV.

První oddíl výstavy je věnován madonám typu Aracoeli, tedy obrazům polopostavy Panny Marie zobrazené jako Přímluvkyně, s gestem zdvižené pravé ruky. Vzorem pro pražské Madony Aracoeli byla Madona Přímluvkyně z kostela Santa Maria in Aracoeli na římském Kapitolu, o níž se věřilo, že ji namaloval evangelista Lukáš. Pro svou ochrannou moc, která se projevila například při zázračném zastavení moru v roce 1348, se stala palladiem města Říma. Karel IV. kopii římského palladia získal pravděpodobně v roce 1368 a věnoval ji katedrále sv. Víta. Zanedlouho pro katedrálu vznikly další dvě verze stejného námětu.

Pražské obrazy Madony Aracoeli se od římského vzoru odlišují několika detaily. Tím nejpodstatnějším jsou kapky krve, které skrápějí obličej a plášť Panny Marie. Motiv krvavých krůpějí, v českém gotickém umění poměrně častý, souvisel se silným kultem Kristovy krve v druhé polovině 14. století a se zvyšujícím se důrazem na Mariinu spoluúčast při Kristově pašiji. Madona Aracoeli byla koncem 14. století vnímána nejen jako Přímluvkyně, ale také jako Mater dolorosa, Panna Marie Bolestná, oplakávající pod křížem svého Syna. Část roušky Panny Marie potřísněné krví  tryskající z  ran ukřižovaného Krista se dostala do pokladu katedrály sv. Víta a stala se tu jednou z nejdůležitějších relikvií, každoročně vystavovanou veřejnému uctívání. Gotické madony a veraikony z katedrály sv. Víta

Druhá část výstavy představuje veraikony z katedrály sv. Víta. Také ony následovaly římský vzor, a to slavný veraikon chovaný do roku 1527 v kostele sv. Petra v Římě. Tento veraikon byl ukazován milionům poutníků jako nejvzácnější křesťanská relikvie. Nevznikl rukou malíře, ale zázračným způsobem – otiskem Kristovy tváře do látky. Nadpřirozenému původu obrazu odpovídalo neosobní malířské podání tváře bez krku, s pohledem upřeným k divákovi, který pohlédnutím na obraz mohl najít odpověď na otázku, jaká vlastně byla pozemská podoba Ježíše. Římský veraikon byl nesčetněkrát kopírován. Každá z kopií důsledně následovala vzor, neboť zázračná síla prvního obrazu se přenášela jen na věrnou kopii. Proto jsou si všechny veraikony tak podobné. Jednu z kopií římské veroniky získal Karel IV. buď v roce 1355, nebo 1368. Dovezená kopie pak inspirovala vznik dalších veraikonů v katedrále, nejen malovaných na papíře nebo na dřevěné desce, ale také vytesaných do kamene či vyskládáných z drobných skleněných kostek ve vrcholu mozaiky s Posledním soudem na Zlaté bráně. Veraikony se v sakrální architektuře objevovaly běžně, protože lidé věřili v jejich ochrannou moc.

Závěrečná část výstavy shromažďuje gotické obrazy a sochy Madony a Krista, jichž se v pražské katedrále dochovalo kupodivu jen několik. Dnes si většina lidí spojuje katedrálu především se jmény zemských patronů sv. Víta, Václava a Vojtěcha, ale katedrála byla, podobně jako většina gotických katedrál, zasvěcená také Panně Marii a mariánská úcta pro ni byla vždy klíčová. Horlivým mariánským ctitelem byl i kancléř Václava IV. a třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Snad právě on objednal do katedrály nejvýznamnější a nejkrásnější obraz – Svatovítskou madonu, symbol pouta mezi Matkou a Synem.

K výstavě vyšel česko-anglický katalog, který můžete zakoupit v pokladně výstavy. Cena katalogu je 300 Kč.
Císařská konírna na Pražském hradě

Císařská konírna na Pražském hradě

Císař Rudolf II. byl kromě jiných kuriózních zájmů také vášnivým milovníkem a sběratel koní. Pro svou vášeň nechal zbořit část hradních hradeb a na jejich místě vystavěl kolem roku 1583 nové nádherné stáje. V současnosti slouží konírna k výstavním účelům.

Další aktuality

Zlatý kuchař: Králem české gastronomie se stal Jan Knedla!

V anketě Zlatý kuchař vyhlašované Gastro&Hotel profi revue získali nejlepší kuchaři České republiky „kuchařského Oskara“ za rok 2023. Vítězem v osmém ročníku ankety Zlatý kuchař je Jan Knedla z restaurace Papilio ve Vysokém Újezdě. Na druhém místě se umístil vítěz loňského ročníku Marek Fichtner z pražské restaurace Červený jelen. Třetí je Jan Punčochář, který provozuje restauraci U Matěje na pražské Hanspaulce. Do síně slávy za celoživotní přínos české gastronomii vstoupil mezinárodně oceňovaný Vladislav Stuparič
Praha | Gurmánská turistika

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (20.4. – 21.4.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Otevírání turistické sezony ve Zruči nad Sázavou, Sezóna chřestu 2024 – kupte si jej na farmě v Hostíně u Vojkovic, Bylinkový den v Národním zemědělském muzeu, Ekofest – Den Země v Malešicích 2024, Pochod krajinou barona Ringhoffera. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
Praha | Zážitky

100 let od úmrtí Franze Kafky: Hlavní město Praha nabídne pestrý kulturní program po celý rok 2024

Nejen pro Pražany připravilo Hlavní město Praha a Ministerstvo kultury program Rok Franze Kafky zahrnující řadu zajímavých akcí a projektů s kafkovskou tematikou. Kromě toho se v ulicích Prahy můžete setkat se speciálně nazdobenou tramvají s motivy Kafkova života. Ta bude brázdit pražské ulice po celý rok. K výročí byly spuštěny také dva weby, kde zájemci najdou veškeré informace o slavném spisovateli, připravované eventy, ale též ikonická místa v Praze a vycházky s průvodci po místech Kafkova mládí a dalších let jeho života. Pokud byste se chtěli sami vypravit do míst, která Franze Kafku připomínají, určitě se vám budou hodit kafkovské tipy, které pro vás připravil portál Kudy z nudy.
Praha | Kultura

Vydejte se do skleníku Fata Morgana za křehkou motýlí krásou

Botanická zahrada hl. m. Prahy v Troji opět připravila oblíbenou výstavu motýlů. Letošní ročník je zaměřený na jejich migraci. Do Prahy bylo přivezeno přes 5000 kukel z motýlí farmy ve Stratfordu nad Avonou. Z kukel umístěných na různých místech skleníku se od 19. dubna 2024 postupně vylíhnou pestrobarevní křehcí krasavci. Nebudou chybět nádherní Morpho peleides s blankytně modrými křídly, noční martináči Attacus atlas, velcí soví motýli rodu Caligae nebo známý motýlí cestovatel monarcha stěhovavý. Přijít si je prohlédnout do Fata Morgany, budou na vás čekat až do 2. června. Otevřeno je denně kromě pondělí od 9:00 do 18:00 hodin.
Praha | Příroda

Mercedes-Benz Prague Fashion Week zve na módní novinky do Tyršova domu

Největší módní událost v Česku. Neobvyklé prostory. Přehlídka aktuálních kolekcí od návrhářů z domova i zahraničí, značky zvučných jmen, atraktivní publikum ze světa módy, designu, umění a byznysu. To všechno je Mercedes-Benz Prague Fashion Week, který se letos koná od 18. dubna do 20. dubna 2024 v sídle České obce sokolské na Újezdu, v Tyršově domě.
Praha | Zážitky

7 věcí, které nevíte… o michelinských hvězdičkách a oceněných restauracích

Mít svou restauraci uvedenou v renomovaném průvodci Michelin a získat alespoň jednu michelinskou hvězdu, to je pro většinu kuchařů nejlepší způsob ocenění jejich práce. Také Česko má v oblasti gurmánské turistiky co nabídnout. Vydejte se s Kudy z nudy na cestu po restauracích, které vytoužené ocenění získaly, i po těch, které se na něj zatím těší.
Praha | Gurmánská turistika

Znáte pražské vinice?

Málokterý z návštěvníků Prahy by v hlavním městě hledal vinice – a přece jich je zde dost. I když existovaly již za ranného středověku, největší rozkvět vysazování révy vinné přišel za Karla IV. roku 1358. Panovník tehdy nařídil vystavět vinice na 23 kilometrů od centra města a dal z Rakouských zemí, Porýní a Francie dovézt tisíce sazenic révy, které se uchytily na Vyšehradě, Letné, v Troji, Libni, nad Smíchovem a na Vinohradech. Máte chuť se za nimi vypravit? Kde všude je najdete vám prozradí Kudy z nudy.
Praha | Příroda

Evropa v Česku: proč máme rádi Lucembursko?

Země jako ze starých pohádek, středověké hrady, městečko Esch-sur-Sure anebo hlavní město Lucemburk s katedrálou Notre Dame, v jejíž kryptě jsou uloženy ostatky českého krále Jana Lucemburského: je tolik věcí, které máme rádi v Lucembursku! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy, v jedné z nejmenších evropských zemí. Pojďte s Kudy z nudy poznat Lucembursko!
Praha | Památky