Úvod > Aktuality > Fašankové obchůzky ve Strání, prohlídky sklárny a další fašankové oslavy na Moravě

Fašankové obchůzky ve Strání, prohlídky sklárny a další fašankové oslavy na Moravě

Vydáno 6. února 2018 Památky
Masopust, fašank, fašinek, ostatky, končiny, bláznivé dny nebo voračky – to všechno jsou jména pro stejný svátek, jehož čas přichází během února. A pokud chcete vidět oslavy jako za starých časů, doporučíme vám akci, která se od těch ostatních v lecčems liší: Fašankový festival ve Strání a další fašankové oslavy na Slovácku a Východní Moravě.
Kde Strání najdete? V kouzelné krajině Bílých Karpat, v kraji žítkovských bohyní a divokých orchidejí. Tady na Slovácku se folklorním zvykům daří víc než jinde, a tak není divu, že právě tady se odehrává Fašank, prý největší festival masopustních tradic u nás. Chcete-li vidět to nejlepší, přijeďte se do Strání podívat v sobotu 10. února.
 

Fašank a 700 let

Dnešní Strání není zapomenutá vesnička, schoulená v hlubokém karpatském údolí. Kdysi to tak ale bývalo: osada vznikla u staré, takzvané uherské obchodní stezky, která tudy mířila přes Uherský Brod a Olomouc dál na sever k jantarovému pobřeží Baltského moře. Nyní je Strání prosperující obec, kde žije přibližně 3 600 obyvatel. Letos tu kromě Fašanku slaví 700 let od první zmínky.

Možná ale znáte Strání také díky sklárnám v Květné, což je část obce. Podnik, který roku 1794 založil kníže Lichtenstein, je nejstarší fungující sklárnou v Česku a jednou z nejstarších v Evropě. Ručně vyrobené a zdobené sklo se odtud vyváželo a vyváží do celého světa. Sami můžete vidět, co se v Květné vyrábí: Fašank totiž doprovází tradiční sklářský Den otevřených dveří.
 

Co, kdy a kde?

Letošní Masopustní festival ve Strání začíná už v pátek 9. února večerní besedou u cimbálu, hlavní program se odehraje v sobotu 10. února. Prohlídky sklárny doplňují ukázky ruční výroby skla a také prodej výrobků za výhodné ceny, celý den také bude otevřená rodinná sklárna Ladislava Breznického v Květné.

V sobotu se restaurace a penzion Zámeček stane jevištěm pro lidová řemesla, provázená zabijačkovými hody a koštem koblih, na náměstí u Zámečku se odpoledne vystřídají folklorní soubory z Čech i Slovenska při fašankových obchůzkách; sami uvidíte, jak se liší masopustní zvyklosti v jednotlivých oblastech. Chybět nebude ani klub irských tanců Rinceoirí z Prahy a pak samozřejmě fašančáři ze Strání s tradičním tancem Pod šable. O starobylém mečovém tanci se psalo už na konci 18. století, dnes ovšem tanečníci nenosí skutečné šavle, ale dřevěné, různě zdobené a jasně červené šavličky.

V sobotu odpoledne budou soubory vyhrávat po hospodách a den uzavře opět beseda u cimbálu, neděle pak bude patřit dětskému karnevalu a ochutnávce slivovic. Kdo se do Strání vrátí o masopustním úterku 13. února, ten se stane svědkem posledních obchůzek a nakonec se může zúčastnit taneční zábavy, spojené s pochováváním basy. Ovšem pozor, o masopustním úterý nechodí po dědině průvody masek, ale pouze skupinky fašančárů s gazdou a nezbytnou muzikou; tanec Pod šable tak má téměř komorní atmosféru.
 

Masky a růžičková koleda

Masopustní průvody se sice liší oblast od oblasti, téměř ve všech ale potkáte Turky, slaměné či slaměňáky, kominíky nebo masku zvanou ženuška. Ozdobou průvodů také bývá medvěd; někde jej vodí dům od domu a každá panímáma si s ním musí zatančit a vytrhnout mu chlup, aby pak měla celý rok štěstí. O další povyražení se stará kobyla: kope, klape tlamou, žere koblihy a zlobí jako čert.

Od rozverných masek se výrazně liší růžičková koleda – a buďte si jistí, že ji poznáte na první pohled. Chodí v ní pouze svobodní mládenci a jejich klobouky zdobí 365 růžiček, v přestupném roce 366. Aby to ženáčům nebylo líto, někde chodí slaměná koleda, která mládeneckou doprovází a kontroluje. Setkat se s nimi můžete například při masopustu v jihočeských Doudlebech nebo v Nových Hradech.

Podobně jako jiné masky i růžičková koleda má řadu pravidel a svůj význam má každý detail: koledníků je dvanáct, tedy stejně jako Kristových apoštolů, tmavý oblek doplňuje bílá košile s červenou kravatou, symbol Kristovy krve. Na klobouku kromě menších růžiček bývají úplně nahoře další větší růže. Když napočítáte čtyři, půjde zřejmě o symbol ročních období, když pět anebo sedm, jde o symboly pěti ran Kristových nebo Sedmibolestné Panny Marie. Někdy je mezi růžičkami vetknutý jalovec, který zastupuje trnovou korunu.
 

Kde zažijete další fašanky?

 
Víte, že…?
Obvyklou součástí masopustního jídelníčku jsou dodnes koblihy či boží milosti. Pro jejich přípravu se využívaly výhradně bílé potraviny (vejce, mouka a mléko), které jsou, podle pověry rozšířené po celém světě, nejmilejší pochoutkou mnoha dobrých duchů. Proto koblihy, boží milosti či koláče mívaly obřadní úlohu obětního jídla, které se při určitých příležitostech roznášelo po stavení a hospodář je dokonce vynášel do polí. Koblihy, buchty a další sladkosti patřily k masopustu natolik, že v Tyrolsku se první masopustní neděli říkalo Pekáčová, v Alsasku Koláčová a v Anglii se masopustní úterek jmenoval „pancakeday“. Ba dokonce se říkalo, že ten, kdo na masopust nenapeče koláče, se po celý rok nerozveselí. Ve Švýcarsku zase dávaly hospodyně první hotový koláč či placku psovi nebo kočce, protože potom se totiž ostatní povedly o to lépe.
 
Vyzkoušejte i vy některou z tradičních velikonočních pochoutek!
 

Recept na Boží milosti:

Doba přípravy: 20 minut
Doba pečení: 20 minut
 
Suroviny:
250 g hladké mouky
2 žloutky
1 lžíce práškového cukru
200 g tuku na smažení
trochu mléka
špetka prášku do pečiva
sůl
 
Postup:
Zpracujeme mouku se žloutky, špetkou soli, s práškem do pečiva a cukrem. Podle tuhosti těsta můžeme přidat trochu mléka. Podle potřeby zasypáváme moukou a těsto propracováváme, až je hladké a nelepivé. Necháme asi hodinu v chladu odpočinout. Na vále vyválíme tenkou placku, nakrájíme rádýlkem čtverečky nebo trojhránky a smažíme v rozpáleném tuku. Necháme okapat, pocukrujeme a podáváme.
Sklárny Květná - aneb jak se rodí sklenička v srdci Bílých Karpat

Sklárny Květná - aneb jak se rodí sklenička v srdci Bílých Karpat

Exkurze do sklárny s více než 220 letou tradicí. Využijte vyjímečnou příležitost zhlédnout ruční výrobu českého skla!

Další aktuality