Úžasné stavby z českého dřeva: kůň, mamut, poštovna i rozhledny

Výpravy za krásou dřeva mohou začít u nás na Kudy z nudy, třeba u článku o dřevařských a řezbářských tradicích anebo všude, kde píšeme o vorařství, další staré tradici zapsané v UNESCO. Kromě toho vám poradíme, kde najdete místa, kde o dřevě ví úplně všechno: vyzkoušejte třeba Návštěvnické centrum dřevařství na Modravě s interaktivní i venkovní expozicí a zážitkovou dílnou, anebo Muzeum dřevařství v Dlouhé Vsi u Sušice.

Zajímavá místa spojená s historií těžby a zpracování dřeva vám představí také tematická trasa Po stopách dřeva, železa a lidí. Na její důkladnou prohlídku si vyhraďte dost času, protože měří téměř sto kilometrů a vede kolem beskydského pásma Čantoryje a Stožku po obou stranách hranice z Třince až do polské Visly.

 

Do dřevěných věží v korunách stromů

Stezky v korunách stromů či v oblacích jsou oblíbenými výletními cíli. Každá taková stezka u nás se ihned po svém otevření zařadila mezi nejoblíbenější výletní místa. Dřevo na nich potkáte skutečně na každém kroku, a navíc se ještě dozvíte leccos o přírodě a okolních lesích.

Vůbec první Stezkou korunami stromů, byla ta v Lipně nad Vltavou. Byla postavena roku 2012 z masivního lepeného dřeva. Dřevěný chodník mezi korunami je 675 metrů dlouhý. Tvoří jej 75 dřevěných podpěrných sloupů a dřevěné zábradlí s postranní sítí, které je zárukou dokonalé bezpečnosti.

Stezka v oblacích na Dolní Moravě se stala Stavbou roku 2016. Konstrukce z modřínového dřeva a ocelových prvků je spletí různě se prolínajících chodníků o celkové délce 710 m. Celkem se na stavbu spotřebovalo 380 tun oceli, 300 kubíků dřeva z modřínů, které pochází z rakouských Alp a rostly v nadmořské výšce nad tisíc metrů nad mořem.

Krkonošskou Stezku korunami stromů v Janských Lázních z roku 2017 tvoří 1900 m³ modřínového dřeva, které dokonce není ošetřené proti dřevokazným houbám. Stezka je nositelem titulu Stavba roku 2018 Královehradeckého kraje. Stezka nabízí procházku v celkové délce 1 511 metrů a výstup do výšky 45 metrů!

Stezka Valaška na Pustevnách v Beskydech je nejmladší ze všech stezek, otevřela se roku 2019. Nadzemní část stezky je dlouhá 610 m, přičemž lesní úsek po věž je dlouhý 390 m a zbytek tvoří chodník na 22 m vysokou kaskádovitou věž. Součástí je skleněná vyhlídková plošina Skywalk - 150 m dlouhý zavěšený "himálajský" chodník. Na stavbě bylo použito více druhů dřeva, například modřín a smrk. Jen na věž spotřebovali dělníci zhruba 250 kubíků dřeva a 2 tuny lepidla. Celkem bylo použito 555 kubíků dřeva. Na celé stezce je 140 tun oceli v různých spojovacích prvcích.
 

Nejvyšší dřevostavba v Česku

Délka šedesát metrů a výška osmnáct metrů: takovými parametry se pyšní největší dřevostavba v Česku. Jde o sídlo společnosti Kloboucká lesní, stojí v Brumově-Bylnici a navrhli je architekti Jan Mach a Jan Vondrák z ateliéru Mjölk. Stavba získala ocenění Finalista České ceny za architekturu 2023.

 

 

Největší Trojský kůň stojí pod Bouzovem

Odysseus by se divil: největšího dřevěného koně na světě nenajdete v Troji, ale v Historickém areálu pod hradem Bouzov. Patnáct metrů vysoký a 55 tun vážící kolos je základem expozice válečných strojů.

Podívat se můžete i do jeho útrob, kde jsou vystavené kresby s historickou tematikou, a dokonce můžete vystoupat i na vyhlídku v koňské hlavě: tam budete stát 14 metrů nad zemí! V areálu si prohlédnete nejrůznější zbraně, vyzkoušíte si jejich užívání, na děti čekají rytířské turnaje a pasování na rytíře, dřevěný hrad, skluzavky, houpačky a obrovské Člověče, nezlob se!
 

Mamut na Dolní Moravě je také největší svého druhu

Ačkoli je zvenčí obrostlý srstí, jeho tělo je dřevěné a podobně jako v Bouzově se můžete podívat dovnitř. Řeč je o obřím mamutovi, který stojí v resortu Dolní Morava pod Králickým Sněžníkem, v areálu dětských zábavních parků. Se třinácti metry výšky a jednatřiceti metry délky jde o největší mamutí atrakci na světě. Dovnitř se dostanete po točitých schodech nebo po prolézačkách v nohách zvířete, a pak už na vás čeká dvoupatrové břicho.

První podlaží je plné informací z mamutího života, v tom druhém si užijí hlavně děti: je tu hrací prales s kůly, lany a prolézačkami. Dolů se nesklouznete po chobotu, ale čtyřiadvacet metrů dlouhým tobogánem. Mimochodem, mamut tu nestojí náhodou: nedaleko odtud skutečně byly objeveny mamutí kosti.Stejný důvod vedl ke vzniku další zajímavé skulptury, a to dřevěné sochy nosorožce srstnatého v pražských Lysolajích.
 

Stará a nová poštovna na Sněžce

Ze dřeva se v Krkonoších nestavěly jen horské boudy, ale také poštovna, která stávala na vrcholku Sněžky. Roubené stavbě z poloviny 19. století už několikrát hrozil zánik. Naposledy ji zachránil Tomáš Trnka, když v roce 2009 společně s kamarády starou poštovnu rozebrali a převezli na Javorovou skálu. Potom se stěhovala podruhé, a to na vrchol Areálu Monínec, přímo k výstupu z lanovky. Vzniklo v ní nové infocentrum turistické oblasti Toulava a prohlédnete si i malou expozici o historii zvláštní stavby.

Na Sněžce však holé místo nezůstalo a starou poštovnu vystřídala poštovna nová. Plášť stavby složené z 20 tisíc dílků tvoří zdvojené sklo a dřevěné okenice; jejich nastavením se moderní prosklená budova může proměnit na dřevěnou boudu, která dokáže odolat drsnému horskému podnebí. Poštovna je otevřena celoročně, podle počasí. Turisté do ní mají přístup většinou od 10 do 16 hodin. Otevírací doba České pošty na Sněžce je od pondělí do pátku 9:00 – 16:00 hodin.
 

Romantická tančírna v Račím údolí

V Rychlebských horách v Račím údolí přímo pod Čertovými kazatelnami stojí zvláštní stavba. Říká se jí Tančírna a ještě před pár lety byla zarostlá v kopřivách a odsouzená k zániku. Dřevěnou budovu s řadou vyřezávaných ornamentů a velkým tanečním sálem s nádhernými vitrážovými okny nechal v letech 1906–1907 postavit vratislavský biskup kardinál Georg Kopp a podle něj se budově začalo říkat Georgshalle.

Po druhé světové válce ji čekal stejný osud jako řadu jiných míst v bývalých Sudetech, obnovy se dočkala v roce 2015. Otevřeno je denně a v hlavním sále se střídá akce za akcí, od koncertů přes autorská čtení, taneční vystoupení a workshopy až po svatby. K dispozici je kavárna, infocentrum s expozicí nejenom o Tančírně, ale o dalších budovách, které v Račím údolí stávaly, i servisní místnost pro běžkaře a cyklisty.
 

Obnovené útulny na Pustevnách

Pustevnám dominují dřevěné stavby Libušín a Maměnka postavené roku 1925 v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. Obě budovy byly ve správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které zde provozovalo stylovou restauraci a hotel. Jednu z nich – slavný Libušín však 3. března 2014 zachvátil zničující požár. Od roku 2016 probíhala nákladná rekonstrukce k níž přispěla velkým dílem také veřejnost ve formě veřejné sbírky. Obnovený Libušín se otevřel 30. července 2020.

Nový Libušín vznikl jako vědecká rekonstrukce, tedy za použití původních technologií. U všech oprav byly dodrženy tradiční rukodělné řemeslné postupy a používaly se původní materiály. Chata je tedy opravdu postavená rukama tak, jak ji vystavěl sám Jurkovič. Řemeslníci se museli naučit dělat svoji práci ručně, což mělo praktický důvod – například ručně hoblované prkno vydrží na povětrnosti řádově o desítky let více než prkno, které je opracované hoblovkou. Dřevo pro stavbu se pokácelo v zimě, kdy je ve stromech nejméně vody a ve stejné nadmořské výšce, kde se nachází Pustevny, aby odolávalo místním podmínkám. V roce 2021 obdržel Libušín cenu Grand Prix Patria Nostra 2020 za obnovu Národní kulturní památky, jako příkladný investiční a architektonický počin.
 

Znovu postavený dřevěný kostelík v Gutech

V Gutech, městské části města Třince, stával dřevěný katolický kostel Božího těla z roku 1563 s katolickým hřbitovem. V noci z 1. na 2. srpna 2017 kostelík zničil úmyslně zapálený požár. Od jara do podzimu 2020 se na místě shořelého kostelíka stavěla přesná replika, dokončena byla v květnu 2021. Na stavbu kostela bylo použito šest set kubíků jedlového dřeva. Nad sakristií je zapsáno datum 1563, tedy rok, kdy vznikl původní kostelík. Nad vstupem ještě přibude datum 2021, tedy rok, kdy byla dokončena replika.

Dřevěný kostel se podařilo do krajiny vrátit na stejné místo a zcela totožný s tím, který zde stával od 16. století. Interiér kostela je však již nový. Z původního vybavení po požáru totiž nic nezbylo. Interiér bylo třeba vybavit novým oltářem, ambonem, svatostánkem a lavicemi. Kostel Božího Těla získal také nové píšťalové varhany, které vyrobila polská varhanářská dílna Zych. Oltář i svatostánek jsou nyní vyrobeny z kamene, podle návrhu architekta Marka Štěpána, který je autorem také nové podoby křtitelnice a ambonu.
 

Hurá vzhůru na Mariinu vyhlídku

Na Mariině vyhlídce u Jetřichovic v Českém Švýcarsku stojí opět nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům. Vyhlídkový altánek je jedním ze symbolů národního parku.

Altán již není původní, mnohokrát již vyhořel od zásahu bleskem nebo kvůli nedbalosti turistů. Naposledy byl poškozen bleskem v červenci 2013. Roku 2018 uhnily na vyhlídce dřevěné kotevní trámy a altánek musel být stržen. Turistům se zpřístupnil až na jaře 2021. Současná podoba altánu vznikla podle původního návrhu českokamenického tesařského mistra z roku 1856. Tehdy, při příležitosti sňatku Ferdinanda Kinského s Marií Annou Lichtenštejnskou, navrhl tesař zdobný altán ve stylu řeckého chrámu. Nejpopulárnější je romantické pozorování okolní krajiny při západu slunce. Turisté, kteří se sem vydají však musí počítat se strmým výšlapem.

Dřevěné centrum přehrady Fláje nad vodní hladinou

Vodní dílo Fláje na vrcholu Krušných hor patří mezi oblíbený cíl turistů i cyklistů. Právě proto zde vzniklo turistické informační centrum, dřevěná budova s prosklenou stěnou a nádherným výhledem na hladinu, která stojí přímo nad vodou. Stavba vznikla na hrázi na místě, kde stávaly základy pro jeřáb.
 
V informačním centru na Flájích se seznámíte se severočeskými přehradami a důvody, proč je vodohospodáři budují. Je možné absolvovat prohlídky, které si lze objednat na webu Povodí Ohře nebo přímo v infocentru. Informační centrum Fláje však nenabízí nic k pití nebo zakousnutí, svačinu si tedy musíte přinést sebou.
 

Vzducholoď Gulliver přistává na střeše centra DOX

Dřevěná vzducholoď na střeše Centra DOX jakoby přistávala na střeše centra současného umění v Holešovicích. Raritní stavba, která při běžné procházce není z ulice skoro vidět, slouží jako místo pro setkávání současného umění a literatury.

Stavba, svým tvarem trochu připomínající třeba torpédo, doutník, ale především legendární vzducholoď Hindenburg, odkazuje k touze cestovat do neznámých krajin a světů. Proto si vysloužila jméno Gulliver podle fantastického cestovatele. Když se pozorně podíváte, zjistíte, že míří čumákem dolů, takže nevzlétá, ale přistává.

Historický kolotoč na pražské Letné

Na hraně Letenských sadů před Národním technickým muzeem stojí nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě zhotovený roku 1892. V roce 2004 tuto památku v kritickém stavu zakoupilo NTM, které tehdy provedlo nejnutnější záchranné práce. V současné době probíhá jeho kompletní rekonstrukce, hotová by měla být v roce 2022.

Kolotoč nechal postavit Josef Nebeský před více než sto lety. Nejprve stál v letech 1892–1894 na Královských Vinohradech. Vzhledem k velikosti koní kolotoč sloužil k pobavení dětí i dospělých. V roce 1894 byl Josefem Nebeským přenesen na Letnou, kde se nachází dosud. Cílem obnovy není pouze jeho památková obnova a zakonzervování, ale i jeho otevření a plné zprovoznění pro veřejnost.
 

Dřevěná lávka pod hradem Veveří

Když se vypravíte lodí po Brněnské přehradě k hradu Veveří, vystoupíte na částečně zastřešený dřevěný most. Na něj navazuje další dřevěná stavba: osmdesát metrů dlouhá robustní lávka, která byla zvolena dřevěnou stavbou roku 2011.

Vyhnete se tak silnici a k hradu dojdete po pohodlné zpevněné cestě. Uprostřed lávky navíc je zastřešená část lemovaná lavicemi; ideální místo pro svačinu s dětmi a krátký odpočinek na výletě.
 

Nejzajímavější dřevěné rozhledny

• Na některé rozhledny si určitě vzpomenete i po letech, třeba kvůli architektuře, místu nebo příběhu. Tak například dřevěná rozhledna Bára u Chrudimi, několik dní po slavnostním otevření rozmetaná vichřicí; to, co vidíte dnes, je druhý (a pevnější) pokus.
• Autor předešlé rozhledny, architekt Martin Rajniš, má na kontě víc pěkných rozhleden: k nejnovějším patří pražská Doubravka.
• Nijak stará není ani krásná Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm z bukového, smrkového a jedlového dřeva, i když mezi návrhem (1896) a slavnostním otevřením (2012) uplynulo více než sto let.
• Velká Deštná je plochým hřbetem cca 3 km východně od Deštného v Orlických horách a zároveň je nejvyšší horou Orlických hor (1115 m n.m.). Rozhledna na jejím vrcholu je podle ankety Klubu přátel rozhleden nejkrásnější rozhlednou roku 2019. Věž je 19 metrů vysoká ocelová konstrukce obložená dřevem a návštěvníkům poskytuje dechberoucí výhled.
• Rozhledna Vladimíra Menšíka stojí u silnice nedaleko obce Hlína na jižní Moravě. Stavba je dřevěná, 22 m vysoká s krytou a zasklenou vyhlídkovou plošinou, na kterou vede 96 schodů. Za dobré viditelnosti lze z vrcholu spatřit Bílé Karpaty a dokonce i Alpy.
• Rozhledna Salaš se nachází v nadmořské výšce 366 metrů u obce Salaš a nabízí krásný výhled na pohoří Chřibů. Má neobvyklá tvar dvou do sebe zakleslých sedmiček, který ji vtiskl architekt Jan Smékal.