Úvod > Aktuality > Dušičky – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky
Památky

Dušičky – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky

  • Vydáno30. října 2023
Dušičky jsou jedním z nejvýznamnějších svátků u nás. 2. listopadu si připomínáme zesnulé příbuzné a blízké osoby. Mezi tradice patří návštěva hřbitova a ozdobení hrobů, v Česku se pokládají věnce a květiny a zapalují se svíčky. Oslava Dušiček se odvíjí od slavnosti Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Památku všech zemřelých dodržuje okolo 80 % lidí v České republice. Pro některé morbidní téma a místo, kam by nikdy dobrovolně nevkročili, pro jiné zase skvělý prostor pro rande, výlet nebo procházku se psem. Ostatně třeba o Olšanských hřbitovech se v poslední době píše v superlativech jako o zelených plicích Prahy – a komu by v pěkném podzimním dni vadilo, že kolem spočívají ostatky přibližně dvou milionů lidí?

Největší: Olšanské hřbitovy

Právě do takové výšky totiž šplhá odhad, kolik lidí bylo na Olšanských hřbitovechPraze pohřbeno od jejich založení. Historie sahá až do konce 17. století, přesněji řečeno do roku 1680, kdy město postihla morová rána. Z té doby zbylo už jen pár rozpadajících se náhrobků kolem kostela svatého Rocha. V roce 1786 tady byl založen takzvaný druhý hřbitov a o rok později se Olšanské hřbitovy staly důležitým pohřebištěm pro pravý břeh Vltavy. Nyní byste tu napočítali 112 tisíc evidovaných hrobů včetně těch, kde sní věčný sen významné osobnosti – třeba Karel Havlíček Borovský, politik Julius Grégr či zakladatel Sokola Miroslav Tyrš, z novějších časů pak zpěváci Miki Volek a Jiří Schelinger, herci Vladimír Dlouhý, Jan Werich, Vladimír Menšík a Rudolf Hrušínský či hokejový trenér Ivan Hlinka. Plán s vyznačenými hroby slavných najdete u vchodů, hřbitovy vás provede naučná stezka a několikrát měsíčně se pořádají komentované procházky.
 

Nejpodivnější náhrobek: Svatá holčička

Donedávna zanedbaný, nyní vzorně upravený tak, že se člověku občas zasteskne po jeho melancholické starší podobě, takový je Malostranský hřbitov na rozhraní pražských čtvrtí Smíchova a Košíř. Podobně jako Olšanské hřbitovy vznikl v době morových epidemií na přelomu 17. a 18. století, a protože spadal pod správu dnes již neexistujícího kostela na Malostranském náměstí, začalo se i hřbitovu říkat Malostranský. Poslední pohřby sem zamířily v roce 1884 a je tu pochována řada významných osobností; architekti českého baroka otec a syn Dientzenhoferové, manželé Duškovi, Mozartovi hostitelé při jeho pobytech na nedaleké usedlosti Bertramka, bratři Mánesovi nebo Josef Vojtěch Hellich, malíř a autor nejznámějšího portrétu spisovatelky Boženy Němcové. Nejznámější náhrobek ale nepatří žádnému velikánovi, naopak: jde o hrob Anny Degenové z roku 1851 s postavičkou „Svaté holčičky“, děvčátka, ležícího na kamenném podstavci. Její příběh má několik různých verzí; podle té nejpravděpodobnější se Anička zabila nešťastnou náhodou při pádu z okna, podle druhé zemřela v útlém věku na tuberkulózu. Kamenné holčičce na náhrobku kdysi začaly děti nosit květiny, hračky a obrázky a Anička jim za to prý dodnes plní jejich tajná dětská přání.
 

Světová památka: Starý židovský hřbitov v Praze

Nejzachovalejší židovský hřbitov svého druhu v Evropě má zvláštní magické kouzlo: nespočívá jen v jeho stáří, kdy nejstarší náhrobní kámen nese datum 25. dubna 1439, ale i v tom, že bez větší úhony přečkal dobu nacistické okupace a že místo hrobů tu spatříte pitoreskní seskupení téměř 12 000 náhrobních kamenů. Protože náboženské obyčeje Židům zakazují rušit staré hroby, na Starý židovský hřbitov v někdejším pražském židovském městě, dnes části Starého Města, se postupně navážela další a další hlína, do níž se opět pohřbívalo.

Některé náhrobky tak sice byly zničeny a jiné zapadly do spodních vrstev, ale ty zachovalé byly vždy umístěny zpět na povrch. V některých místech byste proto napočítali až dvanáct hřbitovních vrstev nad sebou. Pohřbívat se tu přestalo v roce 1787 na základě výnosu císaře Josefa II. Hřbitov dnes patří k nejnavštěvovanějším místům Prahy a téměř všichni návštěvníci chtějí vidět tumbu rabbiho Jehudy Löwa ben Becalela, aby na ní kromě oblázků položili svá přání, napsaná na drobných útržcích papíru.
 

Místo, které vyvolalo poprask: kostel v Lukové

Kostel sv. Jiří v Lukové, vesničce na konci silnice kousek od Manětína, z níž se nikam dál nedostanete, se během posledních let pravidelně objevuje v novinách, časopisech a na televizních obrazovkách po celém světě, server Mapy.cz o něm dokonce uvádí, že „…patří k sedmi nejstrašidelnějším místům na světě...“. Proč? V roce 2012 jej využil pro zvláštní výstavu Jakub Hadrava, který v jeho interiéru instaloval desítky stojících nebo sedících sádrových soch. Jedná se o sochy připomínající duchy sudetských Němců, kteří ve vesnici dřív žili.
 

Funerální stezka Brnem

Kostel v BrněFunerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Stezka začíná u jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici. Právě s touto stavbou je spojena osobnost pátera Středy, který na jaře roku 1645, když k Brnu přitáhla švédská armáda, neváhal zorganizovat ze zdatných studentů ozbrojené posádky a na půdě koleje i kostela vytvořil zázemí pro odhodlané obránce. Jeho mumifikované ostatky jsou k vidění v prosklené rakvi v kryptě kostela.

kapucíni BrnoDalším zastavením je náhrobek maršála Louise Raduita de Souches v kostele sv. Jakuba. Velitel úspěšné obrany proti Švédům je považován za jednoho z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války. V kostele sv. Jakuba však ještě zůstaňte, čeká vás tu další zajímavost, a to rozsáhlá kostnice, kde se skrývá přes 50 tisíc kosterních pozůstatků. Posledním zastavením je kapucínská hrobka v kostele Nalezení sv. Kříže. Krypta  sloužila jako pohřebiště řeholníků, šlechty a dobrodinců řádu. Nejslavnějším "obyvatelem" kapucínské hrobky je nezkrotný válečník baron Trenck.
 

Další zajímavá místa pro milovníky funerálních památek

  • Nikde nenajdete pohromadě tolik slavných jmen vedle sebe jako na náhrobních deskách na Vyšehradském hřbitově v Praze a zejména pak na Slavíně, společné hrobce nejzasloužilejších osobností českého národa. Celkem sem bylo pohřbeno 55 osobností, jako poslední v roce 2006 dirigent Rafael Kubelík.
  • Architekt Jan Blažej Santini nestavěl jen překrásné kostely a zámky, ale také zájezdní hostinec nebo hřbitov se symbolickým tvarem lebky nedaleko někdejšího kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Už dávno se sem nepohřbívá, dokonce tu nenajdete ani náhrobky, prohlídku lze domluvit se správou poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
  • Hřbitov VelharticeTam, kde ulice U Mincovny ústí na Masarykovo náměstíJihlavě, se z nároží dívá podivná vousatá tvář. Říká se jí Bradáč a podle pověsti se právě do těchto míst dokutálela sťatá hlava popraveného žháře Víta Barrabáše, který v květnu 1548 založil dva ničivé požáry města. Je to sice legenda nepodložená, ale k našemu tématu se báječně hodí.
  • Do žebříčku nejstrašidelnějších hřbitovů se už pevně zapsal hřbitov prostoupený zlem kolem kostela svaté Máří Magdaleny ve Velharticích, jedním z novějších přírůstků pak je tajemný hřbitov na území pražských Bohnic. Píše se o něm jako o místě se zvláštní atmosférou a nabitém velmi negativní energií. Byl určený především pro pacienty z nedaleké psychiatrické léčebny, nepohřbívá se sem už bezmála pětapadesát let.
  • Hřbitov StřílkyLegendou mezi pohřebišti je také hřbitov v Praze-Řepích, kde navěky odpočívá „starej lotr mexickej“ aneb polepšený lupič Václav Babinský.
  • Kde jinde už by mělo strašit, když ne právě tady, řeknete si při pohledu na zříceninu kostela sv. Anny u Pořejova, obklopenou zpustlým hřbitovem s propadlými hroby a vyvrácenými náhrobky. Kde jej najdete? Na Tachovsku, v kraji zaniklých vesnic a opuštěných míst, kde už po desítky let nikdo nechce žít.
  • Neobyčejný hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou výzdobou, vybudovaný v letech 1730 až 1743, je pro svou originální koncepci považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění. Jedná se o hřbitov ve Střílkách na Kroměřížsku, o jehož záchranu se nezasloužily úřady, ale téměř osmdesátiletá Marie Skřítková.
Kostel sv. Michaela ve Vítochově

Kostel sv. Michaela ve Vítochově

Od raného středověku stávala vysoko nad Vítochovem svatyně, kterou nechal údajně založit sv. Metoděj. Řadí se tak k nejstarším památkám na Moravě. Románsko-gotický vzhled se zbytky zdi a hranolovitá bašta připomíná časy, kdy by kostelík zároveň i pevností.

Dušičkové a halloweenské tipy nejen na víkend na konci října v Praze a okolí

Dušičkové a halloweenské tipy nejen na víkend na konci října v Praze a okolí

Přelom října a listopadu je ve znamení Halloweenu a dušiček. Je to období plné tajemných rituálů a podivuhodných setkání, při kterých se prolíná svět živých se světem mrtvých. Bubáci se vyrojí zejména poslední říjnový den, kdy se slaví anglosaský lidový svátek Halloween. Věřte nebo ne, jeho název vznikl prostým zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy předvečer Všech svatých – a přesně tak to je, protože připadá na první listopadový den a den nato se slaví dušičky – Památka zesnulých. Zkrátka příležitostí ke strašidelným prohlídkám s tajuplnými světýlky se nabízí víc než dost!

Židovské památky v Boskovicích

Židovské památky v Boskovicích

Uzavřené židovské město vzniklo až po roce 1727. Návštěvníci dnes v Boskovicích mohou využít prohlídkových okruhů židovskou čtvrtí s průvodcem, které jim představují historii a život židů na Boskovicku včetně návštěvy židovských památek.

Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboně

Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboně

Prohlédnout si místo, kde jsou pochováni členové rodu Schwarzenberků, můžete nedaleko od Třeboně. Ve svíčkami osvětlené kapli hrobky, akusticky výborně ozvučené, se kromě prohlídek konají různé koncerty i jiné kulturní akce.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Pomník K. J. Erbena v Miletíně na Jíčínsku

Pomník K. J. Erbena v Miletíně na Jíčínsku

Pomník nejslavnějšího miletínského rodáka Karla Jaromíra Erbena se nachází na náměstí v obci Miletín poblíž Hořic. Karel Jaromír Erben se v Miletíně narodil 7. listopadu 1811.

Přírodní rezervace Křížový vrch a zříceniny poutního kostela na Kopečku

Přírodní rezervace Křížový vrch a zříceniny poutního kostela na Kopečku

Přírodní rezervace Křížový vrch (667 m) se nachází u obce Adršpach naproti Adršpašským skalám. Na zalesněný skalnatý vrchol vede strmá křížová cesta s biblickými výjevy, které jsou na litinových tabulích vsazeny do skal.

Arboretum Vysoké Chvojno

Arboretum Vysoké Chvojno

Arboretum ve Vysokém Chvojně založil markrabě Alexandr Pallaviczini okolo roku 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním i zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze založení parku, tedy dnešního arboreta.

Kostel Jména Panny Marie Křtiny s poutním areálem a kostnicí

Kostel Jména Panny Marie Křtiny s poutním areálem a kostnicí

Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Jde o největší Santiniho stavbu na půdorysu řeckého kříže. Areál je mistrně zasazen do krajiny. Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě.

Barokní hřbitov ve Střílkách

Barokní hřbitov ve Střílkách

Neobyčejný hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou výzdobou, vybudovaný v letech 1730 až 1743, je pro svou originální koncepci považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění.

Nový židovský hřbitov v Praze

Nový židovský hřbitov v Praze

Nový židovský hřbitov tvoří samostatnou část Olšanských hřbitovů. Naleznete jej mezi ulicemi Želivského a Izraelská. Rozlohou i počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem u nás a je chráněn jako kulturní památka.

Sedm křížů u Javorníka

Sedm křížů u Javorníka

V horní části Komáří dolinky u Javorníku stojí již po staletí v lesní půdě zvláštní kamenný památník, který je v okolí všeobecně známý pod názvem „Sedm křížů“.

Devět Křížů u dálnice D1

Devět Křížů u dálnice D1

Devět dřevěných křížů u exitu 168 na dálnice D1 připomíná podle pověsti krvavou událost z roku 1540.

Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově – unikátní památka lidové architektury

Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově – unikátní památka lidové architektury

Hřbitovní kostel Panny Marie je nejstarší dochovanou památkou lidové dřevěné sakrální architektury v České republice. Je dominantou broumovského hřbitova situovaného u hlavní cesty, která dále pokračuje na Křinice. Návštěvníci si mohou kostelík prohlédnout od roku 2009.

Tři Kříže v Slavkovském lese

Tři Kříže v Slavkovském lese

Nedaleko obce Prameny v Slavkovském lese se nalézá národní přírodní památka Tři kříže. Kamenné kříže se tyčí na skalce vpravo od silnice. Trojice křížů, které tvoří dominantu vrcholku kopce, byla vztyčena v roce 1859 jako díkuvzdání za vyléčení nemoci.

Alej mrtvých v lese Svíb

Alej mrtvých v lese Svíb

Les Svíb se stal 3. července 1866 místem těch nejkrvavějších bojů bitvy u Hradce Králové v Prusko-Rakouské vílce. Tomu také odpovídá počet válečných hrobů a pomníků v této lokalitě – je zde více než 120 prostých křížů a typových pyramid i monumentálních památníků.

Mahlerovy sady se starým židovským hřbitovem na Žižkově

Mahlerovy sady se starým židovským hřbitovem na Žižkově

Mahlerovy sady se nacházejí přímo pod Žižkovským vysílačem, v těsné blízkosti židovského hřbitova. Park vznikl koncem 50. let na úkor části tohoto hřbitova. Později potkal i sady podobný osud, a to, když v jejich středu byl vybudován Žižkovský vysílač.

Naučná stezka Olšanské hřbitovy

Naučná stezka Olšanské hřbitovy

Naučná stezka seznamuje s Olšanskými hřbitovy, největším současným pražským pohřebištěm na místě bývalé osady Olšany, dnes mezi čtvrtěmi Žižkov a Vinohrady.

Kostnice u kostela svatého Bartoloměje v Kolíně

Kostnice u kostela svatého Bartoloměje v Kolíně

Pozoruhodná barokní kostnice se čtyřmi půlkruhovými apsidami byla postavena v Kolíně v letech 1732–33 podle projektu neznámého architekta, s využitím zdiva raně gotické nárožní bašty městského opevnění. Uvnitř se nachází pylony z kosterních pozůstatků a barokní oltář.

#světovéČesko a Lidový rok: Dušičky, Samhain nebo Halloween?

#světovéČesko a Lidový rok: Dušičky, Samhain nebo Halloween?

Svátek dušiček je vzdálenou ozvěnou pohanských časů. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu nastává magický čas, kdy se svět živých prolíná se světem zemřelých, dnes spíš vzpomínáme na své blízké a modlíme se za duše, dlící v očistci. A vlastně je úplně jedno, jestli podzimnímu svátku říkáme Dušičky, Halloween nebo Samhain: jejich prolínáním zkrátka vznikla tradice, stará jako lidstvo samo.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Dušičkové výlety na pět hřbitovů opředených legendami a tipy na tradiční české dušičky

Dušičkové výlety na pět hřbitovů opředených legendami a tipy na tradiční české dušičky

Hledat na přelomu října dušičkové a halloweenské akce není nijak složité, pořádá se jich celá řada. V jejich stínu ale zůstávají prosté vzpomínky na mrtvé, spojené třeba s procházkou po některém ze zajímavých hřbitovů. Portál Kudy z nudy vám několik takových míst představí podrobněji.

Dušičky – ozvěny pohanské minulosti

Dušičky – ozvěny pohanské minulosti

Kdy a proč si připomínáme Dušičky? Druhý listopadový den se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou na mrtvé. Podle náboženských představ modlitby živých pomohou zemřelým, duším dlícím v Očistci, k očištění od hříchů na cestě do Nebe. Kořeny tohoto svátku tkví pravděpodobně už v keltských rituálech.

Kostel sv. Jiří v Lukové se sádrovými sochami věřících

Kostel sv. Jiří v Lukové se sádrovými sochami věřících

V dřevěných lavicích restaurovaného kostela tiše sedí desítky bíle oděných postav. Nemluví. Se skloněnými hlavami se tiše modlí k Bohu. Nedýchají. Ani vzduch se nepohne. Jedná se o sochy připomínající věřící obyvatele, kteří ve vesnici dřív žili.

Bohnický hřbitov pacientů psychiatrické léčebny

Bohnický hřbitov pacientů psychiatrické léčebny

Bohnický „hřbitov bláznů“ je údajně místem s nejnegativnější energií v Česku, kde se dějí záhadné věci. Hřbitov byl založen roku 1906, tři roky po otevření bohnické léčebny, a fungoval až do roku 1963. Za tu dobu sem bylo pohřbeno přes čtyři tisíce šest set pacientů.

Kostel Všech Svatých ve Velvarech

Kostel Všech Svatých ve Velvarech

Tajuplný kostel Všech Svatých se ukrývá na okraji Velvar na území nazývaném Malovary. Hřbitovní zeď ohraničuje místo, kde se zastavil čas. Uvnitř i vně kostela odpočívají kameny i pozůstatky z minulých oprav, které umocňují lehce děsivou atmosféru opuštěného kostela.

Mauzoleum rodiny Kleinů v Sobotíně

Mauzoleum rodiny Kleinů v Sobotíně

Jako sídlo si Kleinové vybrali jeden z objektů zdejší zbrojovky, který byl přestavěn na zámek. V protější stráni pak vystavěli Mauzoleum. Architektonicky cenný objekt dnes stojí na okraji parku, blízko silnice 1/44.

Velhartický hřbitov – místo, kterým prostupuje zlo

Velhartický hřbitov – místo, kterým prostupuje zlo

Jihozápadně od obce Velhartice se nachází děsivé místo, nevhodné k pouhé návštěvě, natož k delšímu pobytu. Proč se nemá chodit na místní hřbitůvek, věděl už Karel Jaromír Erben, který se zde nechal inspirovat k sepsání balady Svatební košile.

Pruský hřbitov u Mikulova

Pruský hřbitov u Mikulova

Hřbitov pruských vojáků se nachází u Mikulova nedaleko bývalého hraničního přechodu, tzv. staré celnice. Jedná se o památkou rakousko-pruské války, která se roku 1866 odehrála mezi Pruským královstvím a Rakouským císařstvím.

Hřbitovní kostel svaté Máří Magdaleny Velhartice

Hřbitovní kostel svaté Máří Magdaleny Velhartice

Kostel obklopený poli nedaleko Velhartic byl založen roku 1373. Počátkem 16. století byla přistavěna severovýchodní část a v 19. století byl významně upraven. Právě zde se měl odehrát děsivý příběh z balady Svatební košile ze sbírky Kytice od Karla Jaromíra Erbena.

Funerální stezka Brnem

Funerální stezka Brnem

Funerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Pokud se vydáte na fyzicky vskutku nenáročnou trasu, vězte, že vás čeká jedinečný zážitek.

Další aktuality

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu v Praze

Chtěli byste navštívit hlavní město, ale spát v drahém hotelu se vám nechce? Vyzkoušejte pražské kempy! Moderně zařízené areály vítají stanaře, karavanisty i ty, kteří si přejí přespat třeba v chatičce nebo mobilheimu. Většina kempů leží na klidných místech – u řeky Vltavy či nedaleko centra v přírodních lokalitách.
Praha | Ubytování

Na Pražském hradě proběhne 1. května Svátek růžových vín

Moravská a česká růžová vína se i letos představí 1. května v Praze. Již dvaadvanáctý ročník oblíbeného Svátku růžových vín zahájí tradičně novou sezonu. Růžová vína budou pro návštěvníky připravena ve velmi atraktivní lokalitě Villy Richter a na přilehlé Svatováclavské vinici na Pražském hradě. Svá růžová vína představí několik desítek vinařství, ochutnat můžete více než 100 vzorků. Vyzkoušet můžete také kombinaci růžových vín s vybranými lahůdkami. Svátek růžových vín je jednou z největších přehlídek tuzemských rosé, v Praze pak vůbec největší.
Praha | Gurmánská turistika

Niche Tourism: jaké oblíbené téma mají vaše cesty?

Výraz Niche Tourism asi neznáte, ale mnozí z vás jej přesto už dávno provozují. Jednoduše řečeno jde o všechny netradiční formy cestování, jejichž popularita stále roste. I na Kudy z nudy vás lákáme na cestování, při kterém zažijete něco navíc.
Praha | Životní styl

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (27.4. – 28.4.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Bitva Libušín 2024 – pocta Janu Žižkovi, Automobilové klenoty na golfovém hřišti v Hostivaři, Zahájení sezony Muzea ČD v Lužné u Rakovníka, Zahájení sezony v Centru řemesel a zahrad Botanicus v Ostré, Festival ABC – zábava pro všechny děti od 2 do 99 let. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
Praha | Zážitky

10 tipů, kam za sochami Davida Černého

David Černý je jednou z nejvýraznějších postav české výtvarné scény. Do povědomí veřejnosti jej dostalo hlavně přetření smíchovského tanku na růžovo, kůň v Lucerně, miminka na Žižkovské věži, nebo Entropa během českého předsednictví EU v roce 2009. Naposledy vzbudily emoce informace o nových sochách motýlů, které budou na budově opravovaného Máje v centru Prahy. Než se tak stane, tak se podívejte na tipy portálu Kudy z nudy, kam za sochami Černého můžete vyrazit.
Praha | Kultura

Oslavte Den Evropy a 20 let od vstupu České republiky do EU

Oslavy Dne Evropy se konají druhý květnový týden na veřejných prostranstvích evropských měst každý rok. Evropská unie oslavuje 9. května vyhlášení Schumanovy deklarace v roce 1950 a úspěchy, kterých dosáhla. Česká republika si letos připomíná dvacet let od vstupu do Evropské unie. Zároveň brzy nastanou evropské volby a Evropský parlament zve na zajímavé akce po celé Evropě. Kudy u nudy vás zve na pár vybraných akcí v Praze, Jihlavě, Trojmezí nebo Hradci Králové.
Praha | Kultura

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Praha

Poznejte opomíjené krásy Prahy! Ve městě najdete vedle celosvětově proslulých historických památek řadu dalších zajímavých míst. Prohlédněte si Rothmayerovu a Bílkovu vilu, Galerii Josefa Sudka nebo vilu nebo Hvězdárnu Ďáblice. Projděte se Starým městem a objevte Clam-Gallasův palác, který patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám Prahy a České republiky. Vezměte děti na nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě na Letné, prohlédněte si Národní památník na Vítkově s jezdeckou sochou Jana Žižky a fantastickým výhledem, anebo Prahu takovou, jaká byla v době panování Karla IV. v zajímavé expozici v domě U Zlatého prstenu.
Praha | Životní styl

Staroměstská a Malostranská mostecká věž: brány Karlova mostu, které se pletou i Pražanům

Nabízejí krásný výhled, spoustu zajímavých informací o historii Prahy a také nejedno středověké tajemství. Mostecké brány Karlova mostu sloužily jako strážkyně Starého Města a Malé Strany. Obě se mohly uzavřít a nepovolaným osobám tak znemožnit přístup do nebo odchod z Karlova mostu. Pozvánku na návštěvu obou věží a další zajímavosti o nich vám přináší Kudy z nudy.
Praha | Památky