Dušičky – ozvěny pohanské minulosti

V Klatovech najdete raritu evropského charakteru – krypty pod klatovským jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, dnes známé jako klatovské katakomby. Podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu, šlechty, vojska i měšťanů.

Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Jde o největší Santiniho stavbu na půdorysu řeckého kříže. Areál je mistrně zasazen do krajiny. Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě.

V kryptě proboštského kostela sv. Petra a Pavla pod kněžištěm se nachází kostnice. Spolu s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory patří k největším v České republice. Tato krypta je strohou gotickou místností s pozůstatky 10 až 15 tisíců lidí.

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Neobyčejný hřbitov s mohutnou kaplí a bohatou sochařskou výzdobou, vybudovaný v letech 1730 až 1743, je pro svou originální koncepci považován za skvost stavitelského a sochařského barokního umění.

Nový hřbitov v Dolních Břežanech tvoří přirozenou součást komponované krajiny. V roce 2017 byl oceněn Národní cenou za architekturu. Získal 1. místo v kategorii krajinná architektura.

Místo posledního odpočinku členů rodiny z Riesse-Stallburgu, jimž Velkostatek Odolena Voda-Panenské Břežany patřil od roku 1828 do konce 19. století.

Kaple Očistec, jak je také někdy zvána, patří k piaristickému kostelu Nalezení sv. Kříže a těsně přiléhá k západnímu křídlu kolejní budovy, z níž je také možné do kaple vstoupit.

Za 2. světové války byl zde v Rudohoří (Vietseifen) zřízen zajatecký tábor, ve kterém bylo umístěno až 100 ruských zajatců, pracujících v lese. Z tábora zbyly pouze základy jednotlivých domů. V roce 1960 zde byl zřízen symbolický hřbitov.

Vojenský hřbitov v Milovicích na Nymbursku se nachází na jihu místní části Mladá v ulici Italská. Má rozlohu přibližně 7500 m².

Kolem kostela sv. Petra a Pavla se rozprostírá vesnický hřbitov, který je zdoben jednotně řešenými kapličkami s lidovými malbami a veršovanými náhrobními nápisy.

Zajímavou památkou Pavlova je vesnický hřbitov z 1. poloviny 18. století. Hřbitov je obehnán zdí se čtyřmi válcovitými nárožními věžicemi krytými prejzovými taškami.

Hřbitovní kostel Panny Marie je nejstarší dochovanou památkou lidové dřevěné sakrální architektury v České republice. Je dominantou broumovského hřbitova situovaného u hlavní cesty, která dále pokračuje na Křinice. Návštěvníci si mohou kostelík prohlédnout od roku 2009.

Románský kostel a hřbitov s malovanými kapličkami a mnoho možností k aktivinímu vyžití, to jsou Albrechtice nad Vltavou.

Pochybujete o existenci nemrtvých? V záznamech žďárské i jihlavské kroniky najdeme záznam o podivuhodném protivampyrskému zásahu, který se odehrál v 19. století. I vy můžete nasát zvláštní atmosféru Dolního hřbitova, který byl postaven podle kabalistických symbolů.

V roce 2023 se mumie vrátily do krypty kostela sv. Prokopa ve Vamberku na Rychnovsku. Zlepšily se klimatické podmínky pro jejich uchování. Nicméně veřejnosti přístupné nebudou. Město plánuje 3D model. V minulosti byly mumie v Broumovském klášteře.

Kapucínská hrobka na Kapucínském náměstí v Brně prochází nutnou rekonstrukcí kvůli vlhkosti, otevřít by se měla v květnu 2024.

Unikátní kostnice se nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě, prvenství drží pařížská kostnice. Počet pohřbených se odhaduje na více než 50 tisíc.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

V dřevěných lavicích restaurovaného kostela tiše sedí desítky bíle oděných postav. Nemluví. Se skloněnými hlavami se tiše modlí k Bohu. Nedýchají. Ani vzduch se nepohne. Jedná se o sochy připomínající věřící obyvatele, kteří ve vesnici dřív žili.

Na tzv. Předním cvilínském kopci, nad Krnovem, se majestátně tyčí dvojvěžový červenobílý barokní poutní kostel Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné. Mnoho návštěvníků sem každoročně přijíždí na pravidelné církevní poutě.

Bohnický „hřbitov bláznů“ je údajně místem s nejnegativnější energií v Česku, kde se dějí záhadné věci. Hřbitov byl založen roku 1906, tři roky po otevření bohnické léčebny, a fungoval až do roku 1963. Za tu dobu sem bylo pohřbeno přes čtyři tisíce šest set pacientů.

Stezka vznikla v létě 2018 ke 110. výročí autovýroby ve Vrchlabí. Kromě hrobů známých průmyslníků, disidentů nebo spisovatelů nám stezka ukáže také zajímavou architekturu. Hřbitovní stavby totiž nikdy nepodléhaly stavebnímu řízení, a tak mohla vzniknout řada opravdu unikátních hrobek.

Malebná vesnička Hluboké na Třebíčsku, ležící asi 8 kilometrů od Náměště nad Oslavou, se v roce 2007 zapsala do českých rekordů. Může za to místní hřbitůvek, který je nejmenším hřbitovem v České republice.

Jihozápadně od obce Velhartice se nachází děsivé místo, nevhodné k pouhé návštěvě, natož k delšímu pobytu. Proč se nemá chodit na místní hřbitůvek, věděl už Karel Jaromír Erben, který se zde nechal inspirovat k sepsání balady Svatební košile.

V obci Kněždub najdete hřbitov, kde jsou umístěny hroby místních umělců, kteří ve svém díle zvěčnili krajinu a obyvatele Slovácka. Nejznámějším z nich je Jožka Úprka, dále jsou zde hroby malíře Antoše Frolky a akademického sochaře Františka Úprky.

Hřbitov pruských vojáků se nachází u Mikulova nedaleko bývalého hraničního přechodu, tzv. staré celnice. Jedná se o památkou rakousko-pruské války, která se roku 1866 odehrála mezi Pruským královstvím a Rakouským císařstvím.

Mimo hlavní trasy turistů se můžete v Praze podívat na Malostranský hřbitov. V hrobě označeném „Anna Degenová (1848 – 1851), dcera c. k. strážmistra a nádenice“ leží holčička, do níž se podle legendy vtělil anděl. U děvčátka lidé nechávají papírky s přáními, která prý splní.

Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři.

Jeseníky skrývají i kulturní skvosty – hřbitov v Bílé Vodě se stal roku 2000 kulturní památkou. Bohužel drží nejspíše také neslavný primát, neboť je pravděpodobně místem s největší koncentrací hrobů řádových sester na světě.

Městské muzeum v Nové Pace se může pochlubit unikátní expozicí spiritismu, která mapuje vývoj tohoto hnutí v Krkonoších. Spiritismus (duchařina, vyvolání duchů) vznikal v těžkých životních a sociálních podmínkách horalů přibližně na přelomu 19. a 20. století.

V klidné městské části Praha – Řepy je oblíbenou turistickou kuriozitou místní hřbitůvek, kde na věky odpočívá „starej lotr mexickej“ aneb polepšený lupič, Václav Babinský. Jinak se hřbitov proslavil i natáčením filmu Kytice.

Poutní kostel Panny Marie Sněžné byl vystavěn na jižním okraji města v novorománském slohu v letech 1850 – 1867 podle plánů domácího zednického mistra Jana Buchingra pro velké množství poutníků, kteří přicházeli do Kašperských Hor každoročně na pouť 5. srpna.