Trocha adrenalinu pro jezdce na horských kolech
Patříte-li k milovníkům volné jízdy v terénu, určitě vyzkoušejte
Singltrek pod Smrkem, první síť singltrekových stezek v ČR navrženou pro maximální prožitek z jízdy na kole, ale také s respektem k okolní přírodě. Nachází se ve frýdlantském výběžku na úbočí hory Smrk, kde se vlní mezi stromy, nikdy nevede dlouho rovně, příliš s kopce ani do kopce. Na Singltreku si užijete 55 kilometrů stezek, které dohromady s doprovodnými cestami vydají až na 70 km. Novinkou letošní sezóny je možnost vyzkoušet si zde speciální kola vytvořená právě pro jízdu na hravých stezkách. Ty si můžete vypůjčit v Singltrek Centru v Novém Městě pod Smrkem. Druhou lahůdku pro jízdu na MTB představují
Rychlebské stezky, které nabízejí v okolí Černé Vody zkušeným jezdcům maximální zážitky. Smyslem není dojet co nejdál a urazit co největší počet kilometrů, ale užít si jedinečnou krajinu Rychlebských hor s hlubokými lesy, obrovskými žulovými balvany, opuštěnými lomy a horskými potoky. Okružní trasy v celkové délce přes 40 km vás protáhnou přes suťová pole i přes brody, někde vedou jen jemným zářezem v hlinité půdě, jindy jsou umně vyskládány z opracovaných kamenů. Náročnost stezek se dělí od těžké (černé) přes středně těžké (zelené) k lehké (hnědé). Letos byl otevřen další úsek na konci černého Biskupského trailu pod názvem Velryba určený zkušeným bikerům. Najdete na ní několik krásných přejezdů přes obrovské balvany a žulové plotny. Pro ty, co jsou na stezkách poprvé a chtějí se naučit jezdit technicky správně otevřeli v Černé Vodě bikerskou školu.
Další alternativou pro nezkrotné jezdce může být vyžití v bikeparcích, kde si lze užít naplno jízdu v náročnějším terénu s překážkami. Mezi nejoblíbenější patří bikepark na
Špičáku, v
Rokytnici nad Jizerou,
Mladých Bukách nebo na
Lipně.
Pohoda na kole pro celou rodinu
Jestliže vás divoká jízda v terénu neláká a dáváte spíše přednost „silnici“, vyzkoušejte nový systém silničních cyklistických tras s názvem
Křivoklátské okruhy. Nedaleko Prahy v Hostivici, v západní části Středočeského kraje, bylo vybudováno téměř 450 kilometrů značených cyklistických tras různé obtížnosti, které využívají komunikace s minimálním provozem, ale současně kvalitním povrchem pro pohodlnou a co možná nejbezpečnější cyklistiku. Celkem 8 okruhů od 18 do 90 km nadchne jak výkonnostní sportovce, tak i rodiny se staršími dětmi. Hlavní nástupní místo je vybudováno na parkovišti u ZŠ v Hostivici, kde je umístěna velkoformátová mapa se všemi trasami, mapami do kapsy a stojanem na kola.
Opravdovou pohodu třeba na trekovém i silničním kole zažijete u
Baťova kanálu, který patří k nejoblíbenějším turistickým cílům Východní Moravy. Po jeho březích se můžete vydat po 80kilometrové cyklostezce směrem od Kroměříže až do Hodonína. Stezka vede takřka absolutní rovinu z převážné části po asfaltovém povrchu, proto je vhodná také pro seniory či děti. Jízdu na kole si můžete zpestřit plavbou výletní lodí, které jsou přizpůsobeny pro přepravu kol. Jinou zajímavou variantou je nenáročný výlet po
Jezerní stezce okolo Lipenské přehrady z Lipna nad Vltavou až do Frymburka. Trasa dlouhá 11,5 km kopíruje levý břeh Lipna a nabízí nádherné výhledy na jezero, ale hlavně pestré houpačky, zatáčky, krátká stoupání a bezpečné malé sjezdy. Nástup na stezku je možný v Lipně nad Vltavou z parkoviště
Bikeparku Lipno, z parkoviště ve Frymburku a v polovině cesty Lipno – Frymburk na parkoviště Kobylnice.
Jízdu terénem i po upraveném povrchu si užijete, vydáte-li se na Jesenicko, kde se v 17. století odehrávaly čarodějnické procesy. A právě jim je věnovaná 138 km dlouhá
Čarodějnická cyklotrasa, která vás provede vybranými místy nádhernou krajinu Jeseníků ze Šumperka do Zlatých Hor. Na trase, která je značena logem v podobě čarodějnice na kole naleznete několik zastavení s informacemi o čarodějnických procesech, pamětních deskách i pomníčcích, které budete míjet cestou.
Do kraje vína i zeleného zlata
Unikátní síť více než 200 km tvoří
Vinařské stezky na jihu Moravy, které se klikatí vinařskou krajinou, zahýbají k vyhlídkám, procházejí sklepními uličkami a propojují významné vinařské obce. Moravský venkov při svém putování tak poznáte jako kraj malebné přírody, jedinečných historických památek a skvělého vína. Trasy většinou vedou po klidných silnicích, místy po polních či lesních cestách, a můžete se na ně vydat jak na horských, tak na běžných silničních kolech. Turistických okruhů zde najdete celkem deset, všechny pak spojuje 242 km dlouhá páteřní Moravská vinná stezka, vedoucí ze Znojma do Uherského Hradiště. Jestliže to máte na Moravu přeci jen daleko, projeďte se po
naučné Vinařské cyklotrase v Kutné Hoře! Najdete ji v historickém centru na Palackého náměstí a provede vás sedmihektarovým vinohradem pod kopcem Sukov na severním okraji města až ke klášteru sv. Voršily. Trasa měří pouhých 6 km, ale zase je první svého druhu v Čechách.
K jednodenním vyjížďkám na kole či výletu s rodinou lze v letním období využít speciální cyklobusy nebo cyklovlaky, které vás pohodlně dopraví na výchozí místo a zpátky se pak můžete vrátit na kole. V kraji „zeleného zlata“ nedaleko Kolešovic, můžete tak využít 17 km dlouhou rovinatou cyklostezku podél trati
Kolešovky, bývalé nákladní trati pro dopravu chmele, cukrové řepy a uhlí. V Českém středohoří vás každý prázdninový víkend sveze
Podřipský motoráček či
Švestková dráha.
Tradiční pomocník cyklistů, kteří rádi vyrážejí do
brdských lesů v okolí Prahy, to je zvláštní linka cyklobusu z Dobřichovic do Kytína, která již 10. rokem pomáhá vyvézt cyklisty od vlaku v údolí Berounky do brdských vrchů. Na Brdy se ovšem dostanete i
z Plzně, a to přímo do hustě zalesněné a silničkami protkané části pohoří pod legendárním Třemšínem, kde si směrem na Plzeň či Rožmitál užijete táhlé sjezdy. Z Plzně, Vimperka či Železné Rudy vyjíždějí až do konce září
Zelené autobusy napříč Šumavou. Ani naše nejvyšší hory nezůstávají pozadu - v Krkonoších můžete využít šesti tras autobusů a dva spoje po železnici. Z Trutnova, Jičína a Semil se zase pohodlně dostanete do
Českého ráje. Turistické autobusy vyjíždějí z vlakových či autobusových nádraží, kam se i vracejí tak, aby navazovaly na dálkové spoje.