Úvod > Aktuality > Císař, král a liška ryšavá Zikmund Lucemburský: 650 let od narození

Císař, král a liška ryšavá Zikmund Lucemburský: 650 let od narození

Vydáno 13. února 2018 Kultura
Středa 14. února nebude patřit jen valentýnským oslavám, ale také jednomu zajímavému výročí. 14. února 1368 se totiž narodil Zikmund Lucemburský, muž, který na rozdíl od svého staršího bratra Václava IV. získal titul římského císaře a na stará kolena se stal i českým králem.
Zikmund se narodil před 650 lety jako druhý syn římského císaře a českého krále Karla IV., matkou byla Karlova čtvrtá manželka Alžběta Pomořanská. O sedm let starší bratr Václav zdědil českou korunu, pro Zikmunda chystal otec trůn uherský a polský.
 

České stopy

I proto jsou Zikmundovy stopy v Českých zemích minimální; narodil se v Norimberku a vyrůstal a žil v Uhrách, kde záhy získal svatoštěpánskou korunu. Co kdyby se naplnily vize ve stylu „co by bylo, kdyby bylo“ a Zikmund byl prvorozeným Karlovým synem místo Václava? Nepochybně by se snažil vybudovat velkou a silnou monarchii, ale jeho život by zřejmě i tak provázel boj o moc, války, intriky, diplomacie, křížové výpravy proti Turkům a také čtyři křižácká tažení proti husitům; dobře víme, že neúspěšná.

Stavbám hradů Zikmundova doba zkrátka nepřála, ale zatímco v Bratislavě jej připomíná třeba Zikmundova brána, poslední dochovaná součást opevnění Bratislavského hradu z 15. století a jedna z nejkrásnějších a nejpůsobivějších památek slovenského hlavního města, v Česku nic podobného nenajdete. Zikmundovy skály a stezky se jmenují po jiných Zikmundech a připomenout můžeme snad jen zvon Zikmund v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, mimochodem největší český zvon, odlitý zvonařem Tomášem Jarošem roku 1549. Ani ten ale nezvoní ke chvále ryšavého císaře, ale svatých Víta, Václava, Vojtěcha, Prokopa, Ludmily – a Zikmunda, světce, po němž byl král a císař pojmenován.
 

Zikmund byl doma v Uhrách

Zikmund Lucemburský byl uherským králem až do své smrti; kromě toho získal tituly římského krále, po bratrově smrti i českého a lombardského krále a na sklonku života i římského císaře. Prokázal, že je pravým synem svého otce: byly mu vlastní vůle, píle a cílevědomost, které bohužel jeho starší bratr a český král Václav IV. postrádal, v době narůstajícího nebezpečí tureckého vpádu si dokázal v Uhrách získat potřebnou autoritu a uherský trůn si podržel až do své smrti. K té došlo 9. prosince 1437, kdy ve věku 69 let zemřel ve Znojmě – a dodejme, že vlastně omylem a předčasně. Zikmund sice měl smrt na jazyku, ale chtěl zemřít doma, v Uhrách: skonal tak vlastně na cestě. Pochován je na bývalém území Uher v katedrále v rumunském městě Oradea, v Čechách známém také jako Velký Varadín.
 

Víte, že?

  • V našich dějinách se se Zikmundem táhne nelichotivá pověst „šelmy a lišky ryšavé“, hojně přiživená Aloisem Jiráskem a Zdeňkem Nejedlým. Pravda je ovšem taková, že kvůli barvě vlasů se mu liška říkalo už v dětství a prohnanost nebo osud Jana Husa v tom nehrály žádnou roli.
  • Na nejznámějším portrétu od italského malíře, iluminátora a medailéra Pisanella má Zikmund nádhernou kožešinovou čepici, ale vlasy i vousy šedivé; obraz je datovaný čtyři roky před jeho smrtí.
  • Zikmund raději řešil problémy politickou cestou; přes veškeré vojenské zkušenosti totiž většinu válečných střetů, bitev a tažení prohrál. Byl u porážky svých vojsk 14. 7. 1420 od husitů na Vítkově, což dodnes připomíná jezdecká socha Jana Žižky. Stejně to dopadlo na podzim téhož roku pod Vyšehradem a svědkem porážek svých vojsk byl i roku 1421 u Kutné Hory, o rok později pak u Kolína, Čáslavi a dnešního Havlíčkova Brodu, u mnoha dalších osobně chyběl.
  • Zikmund Lucemburský byl ženatý dvakrát, ale zemřel bez následníka. S druhou manželkou Barborou Celskou měl dceru Alžbětu, která se provdala za Albrechta Habsburského; jejich posledním dítětem byl Ladislav zvaný Pohrobek, narozený po smrti svého otce – ale to už je docela jiný příběh.
Císařská konírna na Pražském hradě

Císařská konírna na Pražském hradě

Císař Rudolf II. byl kromě jiných kuriózních zájmů také vášnivým milovníkem a sběratel koní. Pro svou vášeň nechal zbořit část hradních hradeb a na jejich místě vystavěl kolem roku 1583 nové nádherné stáje. V současnosti slouží konírna k výstavním účelům.

Chrám svatého Bartoloměje - Kolín z nadhledu

Chrám svatého Bartoloměje - Kolín z nadhledu

Navštivte Kolín s dominantním gotickým chrámem sv. Bartoloměje, který nabízí široký rozhled na město z vyhlídkové věže.

Katedrála sv. Víta v Praze - absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála sv. Víta v Praze - absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Pražský hrad - nejnavštěvovanější klenot země

Pražský hrad - nejnavštěvovanější klenot země

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Poznejte celý Příběh Pražského hradu

Poznejte celý Příběh Pražského hradu

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

Stálá expozice Svatovítského pokladu na Pražském hradě

Stálá expozice Svatovítského pokladu na Pražském hradě

Do zrekonstruované kaple sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu se po 20 letech opět vrátil Svatovítský poklad. Výstava představuje 139 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Rožmberský palác na Pražském hradě - Ústav šlechtičen

Rožmberský palác na Pražském hradě - Ústav šlechtičen

Součástí areálu Pražského hradu je také Rožmberský palác, ve kterém v minulosti působil ústav, vychovávající z mladých urozených dam opravdové šlechtičny. Palác můžete navštívit v rámci prohlídkové trasy A.