Podobně jako Tatranky se i
Pribináčky začaly vyrábět záhy po druhé světové válce, kdy bylo potřeba předložit dětem zdravou a chutnou pochoutku, vyrobenou z mléka. Jméno Pribináček se ale začalo používat až v roce 1954, což je také letopočet „narození“ oblíbeného dezertu.
Pramen zdraví z Posázaví
Pribináček má originální původní recepturu a neopisoval od žádné konkurence, protože ta zkrátka neexistovala. Jeho předchůdci se vyráběli od roku 1947 v Mlékárenském a pastevním družstvu nedaleko
Přibyslavi a na pulty obchodů putovali pod názvy
Eva, Bivoj, Perla nebo
Mocca.
Od roku 1954 se na typických papírových kelímcích objevilo jméno
Pribináček a tehdy také vznikl
slogan Pramen zdraví z Posázaví. Nejoblíbenější vanilkové a kakaové dezerty provázelo dalších bezmála dvacet příchutí včetně zeleninové. Pribina totiž měla vlastní ovocnou školku a konzervárnu, kde se vyráběly mošty, džusy a ovocná vína, kompoty, ovocné sirupy a také džemy do jogurtů. Rodnou sestrou Pribináčků se tak stala
Pribinka, tekuté ovoce coby jedna z přísad smetanových krémů.
Pribináčky chutnaly všem, nejenom dětem, ale Pribina stěží stíhala zásobovat
Posázaví, navíc rozvoz do vzdálenějších míst komplikovala krátká trvanlivost. Proto tehdy úřady firmě nakázaly, aby předala recepturu i dalším mlékárnám v republice. Tak postupně vznikly
smetanové krémy Bobík, Lipánek, Smetánek, Pacholík, Lakrumáček a další, s různě upravenými recepturami a příchutěmi. Společným předkem všech ovšem byl a je originální Pribináček z
Vysočiny.
Pribináček ve filmu
V době, kdy v socialistickém Československu reklama téměř neexistovala, pro sebe Pribináček společně s
francovkou Alpa získali dokonce celý film: písnička o oblíbeném krému s ústředním motivem „Pramen zdraví z Posázaví“ zazněla ve
filmové pohádkové komedii Ať žijí duchové. Natočil ji
v roce 1976 Oldřich Lipský a blíž vám příběh jejího vzniku představí
Síň Lipských aneb První české MÚZYum, celoročně otevřená expozice v
Pelhřimově. Pribina prý filmařům tenkrát dodala pouze několik kartonů Pribináčku, dnes by cena takové reklamy vyšplhala k milionům.
Filmové náměstí najdete v
Novém Kníně na Příbramsku a pohádkový hrad, na kterém sídlil rytíř Brtník z Brtníku, se jmenuje
Krakovec. Stojí nedaleko
Rakovníku, ale vypadá jinak než ve filmu: o střechu a okna se museli postarat mistři filmových triků, hrad na sklonku 18. století vyhořel po zásahu bleskem.
Víte, že?
V padesátých letech se vyrábělo asi 150 až 200 tun Pribináčku ročně, o třicet let později objem vyšplhal na desetinásobek. Jen v Praze se v osmdesátých letech prodalo ročně více než pět milionů Pribnáčků. V současné době se roční výroba Pribináčků v České republice a na Slovensku pohybuje okolo 60 milionů kusů, za týden se tedy vyrobí 1,15 milionu kelímků.- Pribináčky se v Přibyslavi vyrábějí dodnes, kdy Pribina patří skupině Savencia. Ta vyrábí také hermelíny, Lučinu, Javor nebo Apetito. Firma je největším výrobcem sýrů v Česku, ze zhruba 110 tisíci tun roční produkce na ni připadá třetina.