Ať si říká, kdo chce, co chce, nejkrásnější tvůrce a architekt je stejně matka příroda. Člověk se o tom může přesvědčovat znovu a znovu od té doby, co se tu jednoho dne náhodně vyskytl a rozhlédl se poprvé kolem sebe.
Do skalního města na vyhlídku
Nejvyšší vodopád našich zemí
Pokud se vydáte na túru jižně z
Labské boudy, můžete se už po jednom kilometru chůze dostat k našemu nejvyššímu vodopádu, který padá skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno
Labského dolu.
Pančavský vodopád měří 140 metrů a můžete si od něj užít
Ambrožovy vyhlídky do širého okolí.
Název vodopádu pochází z německého výrazu
pantschen –
šplouchat. v minulosti patřil vodopád k nejnavštěvovanějším místům v
Krkonoších a kvůli turistům byl dokonce uměle navyšován jeho průtok – majitel nedaleké
Labské boudy, Josef Schier zřídil nad horní hranou malou nádržku se stavidlem a budku pro úkryt obsluhy i poskytování skromného občerstvení a
vyhlídkovou terasu se zábradlím. Na dně údolí pod vodopádem byla při turistické cestě druhá, jednoduchá bouda, kterou Schier získal také.
I zde bylo podáváno občerstvení, a
když se nashromáždilo dostatečné množství platících turistů (za cenu 10 krejcarů nebo 15 feniků za osobu), dal zdejší personál trubkou signál pro obsluhu nahoře ke
zvednutí stavidla. Návštěvníci tak viděli "vylepšený" vodopád i v letní sezoně v podobě, jakou má dlouhodoběji jen na jaře v době tání sněhu. Tato atrakce však
zanikla ve 30. letech minulého století a spolu s ní i budka a vyhlídková terasa.
Pod Pravčickou bránou
Nejmladším národním parkem je
České Švýcarsko. Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park
Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz). Pozoruhodné je nejen zdejší geologické podloží, ale také
nejrozmanitější živočišné druhy, které tu můžete spatřit. Hitmakerem parku je
Pravčická brána, která si zahrála v nejednom filmu.
Již
od druhé poloviny 19. století se území stalo velmi vyhledávaným, k čemuž přispěli tehdejší vlastníci panství Kinští a Clary-Aldringenové zpřístupněním
turisticky nejzajímavějších míst, jako např.
soutěsek Kamenice (letos je otevřena pouze Divoká/Tichá soutěska),
vyhlídek u Jetřichovic nebo
Dolský mlýn. Nejvyšší horou NP České Švýcarsko je
Růžovský vrch (619 m.n.m., národní přírodní rezervace) s pralesovitými ekosystémy. Nedaleko něj v obci Růžová na
Pastevním vrchu byla otevřena
rozhledna Růženka netradičního vzezření
s fantastickým výhledem do okolí.
Tajemství kounovských řad
Tady sice musel přírodě pomoci člověk, ale člověk tak cizí, že o něm nic nevíme.
Kounovské řady ležící na náhorní plošině nedaleko stejnojmenné vesnice jsou naší největší megalitickou památkou a
nikdo jistě neví, k čemu sloužily (nejspíše byly pravěkým kalendářem). Čtrnáct stovky metrů dlouhých kamenných řad v krásné přírodě si vás podmaní svou magií.
Řady ukryté v lese jsou obrovské – byly rozprostřené na ploše několika hektarů a podle jeho odhadu je
tvořilo několik tisíc kamenů, některé tak mohutné, že si nikdo nedokázal představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout. Celkem obsahují zhruba
2000 křemencových kamenů, nejčastěji o průměru 80 cm. Řady se táhnou v délce až několik set metrů a co je nejpodivnější – v nepravidelných rozestupech
běží vedle sebe téměř rovnoběžně a téměř přesně
ve směru od severu k jihu.
Za pramenem Bílého Labe do rašeliny
Vypravte se za drsnou krásou největšího krkonošského rašeliniště. Vypadá to tu
jako v severské tundře, která sem zasahovala v době ledové.
Úpské rašeliniště leží mezi
Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou
ve výšce okolo 1400 m.
V Úpské rašelině pramení
Úpa a
Bílé Labe.
Mocnost rašeliny je 0,40-1,20 metru. Jsou tu vodou vyplněné pukliny i větší rašelinná jezírka,
hluboká až 1 m a také rašelinné kopečky zvané bulty. Ostrůvky klečovitých porostů vytvářejí stolové formy. Kosodřevina se tu prolíná s
porosty šáchorovitých rostlin, zejména suchopýry (zvané také
Krakonošovy vousy), jejichž bílé ostrůvky v době zrání semen dodaleka září. Najdete zde i některé vzácné rostliny jako ostružiník moruška, všivec sudetský, běloprstka bělavá aj. Severní částí rašeliniště prochází prochází turistická cesta od
Luční boudy k bývalé Obří boudě. Jinak není vstup do chráněného území dovolen.
Střecha Evropy na Moravě
Králický Sněžník je hora evropského významu. Právě na něm se stýkají dvě rozvodí našeho kontinentu. Morava, která zde pramení, směřuje do Černého moře, řeky severně od
Sněžníku tečou přes Polsko do Baltu.
Vystoupejte na hřebeny a rozhlédněte se do kraje. Odměnou, kterou zde najdete, bude
království ticha. To zůstane ve vašem srdci i po návratu zpět k všedním starostem běžného života, kam se budete vždy moct vracet pro novou energii.
Socha slůněte je umístěna těsně pod vrcholem Králického Sněžníku už
od roku 1932. V chráněném území se vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů.
Masožravé květiny a rašelina
Pokud se vydáte na
Šumavu, mohli byste si udělat výlet třeba na naučnou stezku po
Tříjezerní slati. Texty seznamují návštěvníky s místní vegetací, povrchovými útvary rašelinišť,
vznikem rašeliny a jejím složením. V okolí slatě se vyskytují typické vrchovištní rostliny jako např.
kyhanka sivolistá, klikva bahenní a rosnatka okrouhlolistá. Zejména ta poslední patří k legendám české flory.
Slať je
přístupná pro cyklisty i pěší od parkoviště pod
Antýglem. Najdete zde vše, co by správné horské
vrchoviště mělo mít: v centrální živé části jezírka, pás klečoviny, který ji obklopuje a podmáčené smrčiny kolem otevřené plochy vrchoviště.
Velká i Malá Amerika, romantika pro vás
Kdo by alespoň neslyšel o lomu
Velká Amerika, kde se natáčel
Limonádový Joe? Kdysi se tu těžil vápenec, ale také se sem uklízeli političtí vězni, které asi příliš netěšilo, že jsou v
jednom z nejromantičtějších míst Česka.
Karlštejn je nedaleko a výletu sem rozhodně nebudete litovat.
Český Grand Canyon je vápencový, asi 800 m dlouhý, 200 m široký, až 100 m hluboký
zatopený lom. Na jeho dně se nachází
dvě navzájem propojená jezírka s průzračnou vodou, kterí zejména v létě lákají ke koupání. Bohužel brána do lomu je trvale zavřená a tak i přes
přísný zákaz řada lidí slézá po skalách na dno Velké Ameriky, což je poměrně nebezpečné a nelze doporučit. Bezpečně si lze lom prohlédnout
z vyhlídky přímo u parkoviště, nebo z pěšin vedoucích kolem Velké Ameriky.
Skřítčí nory na Karlovarsku
Chráněná geologická lokalita a záhadný útvar
Skalky skřítků leží u obce
Kyselka na Karlovarsku. Podle pověsti tu
díry do skal vyhloubili skřítci, kteří tu před dávnými časy žili. Dnes už sice vědci přišli na to, že otvory mají na svědomí stromy, které
obtekla chladnoucí láva – stromy zetlely, láva zůstala, ale stejně si říkáme, že se věda může mýlit. Skřítci jsou rozhodně zábavnější než láva.
Útvar se nachází ve vrcholové stěně kóty Schwedelberg, kde najdete zhruba
šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů po 1,5 metru. Hloubka otvorů činí až 5 metrů. Ke Skalkám skřítků se dostanete nejépe ze vsi Dubiny (asi 2 km) po červené a žluté odbočce, nebo z
Kyselky po červené značce (23,5 km), u hájovny pak uvidíte žlutou odbočkou (1km).
Lesy vlídného Podyjí
Na samých česko-rakouských hranicích najdete jedinečný
Národní park Podyjí. Tak krásné lesy a přírodu jen tak jinde nenaleznete a počet cílů na nejrůznější výlety jakbysmet. Podívat se můžete
i na rakouskou stranu hranice, kde park pokračuje pod názvem
Nationalpark Thayatal.
Národní park Podyjí se vyznačuje
mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a
těžko prostupnými stržemi, ale i
nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin. Krásně je tu všude.
Krásná stezka Bílou Opavou
Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny
Jeseníků. Kromě několika
vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám
naučná stezka Bílá Opava na 13 informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace. Stezka je dlouhá celkem
šest kilometrů a prochází těsně kolem
vodopádů.
Samotná
Bílá Opava pramení na jižním svahu
Pradědu. Kromě Pradědského a Ovčárenského potoka do ní přitéká v této nejhořejší části několik drobných bezejmenných potůčků. Největší
vodopád se nachází u čtvrtého zastavení. Jeho výška je 7,9 m.
Za odlehlými beskydskými osadami
V obci Staré Hamry, v místní části zvané
Samčanka, na turisty čeká
naučná stezka Staré Hamry, která vede přes osadu Němčanka do osady Javořina. Na trase dlouhé skoro 7 kilometrů je několik odpočinkových míst. Stezka využívá stávajících
lesních cest a částečně i současných turistických tras vedoucích přes několik odlehlých osad obcí
Staré Hamry a Bílá. Prostřednictvím naučných panelů objevíte informace o tom, jak a kdy osady vznikly a jak se v nich kdysi žilo.
Stezka vede rovněž okolo
památných stromů a několika křížků. Občasní výletníci se nemusí bát – trasa je nenáročná. Hřeben
Javořiny a Kozí hřbety odmění každého turistu
nádherným výhledem na okolní krajinu.