„Dark Tourism“ neboli temný turismus přivádí návštěvníky na místa, kde se v minulosti – ať již dávné či poměrně nedávné – udála nějaká tragédie, neštěstí. Místa spojená se smrtí či utrpením mají zvláštní schopnost přitahovat davy turistů. Častými objekty zájmu „dark“ turistů jsou hřbitovy, místa konfliktů, věznění, mučení, zabíjení, ale také místa postižená přírodními katastrofami. Do kategorie „dark“ turismu spadají i místa spojená se smrtí slavné osoby nebo zábavní centra hrůzy.
Město Terezín, založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, je dnes známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí. Za 2. světové války sloužilo jako internační tábor židovského obyvatelstva a stalo se přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů.
Památkový areál připomínající bitvu, ke které došlo 3. července 1866 na Chlumu a která byla největší a nejkrvavější bitvou prusko-rakouské války. Na bojišti se nachází více než 400 pomníků, památníků, křížů a individuálních i hromadných hrobů. Součástí areálu je i válečné muzeum a rozhledna.
V podzemí Kapucínského kostela odpočívají věčným spánkem mumifikovaná těla mnichů i světských osobností. K nejznámějším patří baron Trenck, velitel obávaných pandurů.
Unikátní kostnice se nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě, prvenství drží pařížská kostnice. Počet pohřbených se odhaduje na více než 50 tisíc.
V kryptě proboštského kostela sv. Petra a Pavla pod kněžištěm se nachází kostnice. Spolu s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory patří k největším v České republice. Tato krypta je strohou gotickou místností s pozůstatky 10 až 15 tisíců lidí.
Býčí skála se nachází ve střední části Moravském Krasu, v dolní části Křtinského údolí, mezi městečky Adamov a Křtiny. Vysoká bílá skála s puklinou a několika otvory v dolní části je opředená legendami a stále v sobě ukrývá mnohá tajemství.
Pochybujete o existenci nemrtvých? V záznamech žďárské i jihlavské kroniky najdeme záznam o podivuhodném protivampyrskému zásahu, který se odehrál v 19. století. I vy můžete nasát zvláštní atmosféru Dolního hřbitova, který byl postaven podle kabalistických symbolů.
Památník je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. Od června 2010, takřka přesně sto let ode dne, kdy byla v roce 1910 zahájena stavba památníku, je zde otevřen nový muzejní pavilon a nová část stálé expozice nazvaná Fenomén Austerlitz.
Vydejte se poznat pietní území, které připomíná obec Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté. Celá vesnice byla vypálena a srovnána se zemí. Osudy této středočeské vsi poznamenala okupace Československa za II. světové války a zejména atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
V 70. letech byla Ploština vyhlášena Národním kulturním památníkem. Dominantou celého místa je památník obětem II. světové války a okupace ze zlínského okresu, který byl vybudován na malém návrší nad osadou v roce 1975 k 30. výročí osvobození.
V Ostrově se nachází Národní kulturní památka poněkud jiného formátu. Je to Věž smrti v areálu bývalé Škodovky, věžovitá stavba určena k drcení a třídění uranové rudy z Jáchymovských dolů, která se stala symbolem utrpení politických vězňů v 50. letech 20. století.
Poté, co byl 3. 12. 1941 vydán Hitlerův výnos "O zefektivnění zbrojní výroby", stalo se Rabštejnské údolí předmětem zájmu fašistické válečné mašinerie.
V lesích za obcí Lešetice, 5 km od Příbrami se nachází zrekonstruované zbytky bývalého zajateckého tábora pro německé válečné zajatce, přeměněného na tábor nucených prací a poté na vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu.
Stylový večerní program pro skupiny, jehož hlavní součástí je noční prohlídka opraveného a na seznam UNESCO zapsaného chrámu Nanebevzetí Panny Marie a světoznámé kostnice hřbitovního kostelíka Všech svatých.
Památník životické tragédie byl vybudován k uctění obětí nacistické likvidační akce, která proběhla 6. 8. 1944. Během této akce bylo jako odplata za partyzánskou akci a zabití 3 příslušníků gestapa zastřeleno 36 mužů ze Životic u Havířova a okolních obcí. Památník je zároveň věnován všem obětem okupace a připomíná také historii odboje Těšínska v letech 1938-1945.
Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi - ostatky celkem 40 000 lidí, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.
Kostel byl založen Václavem I. v roce 1232, zřejmě při založení Starého Města. Váže se k němu řada legend, z nichž nejznámější vypráví o useknuté ruce, která dosud visí na řetězu v interiéru kostela.
Nejnovější aktuality
Všechny aktuality v regionu >