50 tipů, kam za Kelty a keltskou kulturou

Na zámku Nižbor je již několik let zřízeno Keltské informační centrum, které se stalo střediskem nejen kultury dávno zaniklé, ale i Keltství nově se probouzejícího.

Přírodní park plný zážitků pro děti i dospělé u Orlické přehrady. Více než sto různých her, hlavolamů a dobrodružných úkolů na ploše devíti hektarů je vytvořeno tak, aby se do hry a řešení mohla zapojit celé rodina. Najdete zde i několik skutečně výjimečných atrakcí.

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Keltský skanzen v Nasavrkách je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, tj. z 2. až 1. stol. př. n. l. Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set obyvatel. Všechny velké stavby (jedná se zejména o obytné domy) mají svoji předlohu v archeologických nálezech. Rozloha – 3 ha.

Na Velkém Blaníku v nadmořské výšce 638 m se nachází dřevěná krytá věž vysoká 29,5 m. Součástí věže je výklenek, který se nazývá oltářní mensa. Zde se v současné době na přání snoubenců může konat svatební obřad.

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.

Muzeum připomíná osídlení v okolí řeky Cidliny ve 4. a 3. stol. p. n. l. Expozice pamatuje nejenom na dospělé, ale i na děti všech věkových kategorií.

Tradiční zahájení návštěvnické sezony na zámku Nižbor.

Oslava keltského svátku Lughnasad v Zemi Keltů 26.-27.7.2024 – festival Lughnasad. Přijeďte si užít keltské hudbu, velkou bitvu, dobré jídlo a pití a supr náladu Těšit se můžete na dobová řemesla, skvělé kapely, přednášky o historii i workshopy.

V expozici Po stopách Keltů na zámku Nasavrky v Železných horách se dozvíte o historii Keltů v České kotlině i v Evropě. Seznámí vás s řemesly, kulturou, všedním životem i spiritualitou Keltů.

Skalní útvar Čertův stůl se nachází kousek od vrcholu a rozcestí Čertův mlýn (1206 m). Tvarem připomíná dolmen a dosud není jasné, zda vzniknul přírodní či umělou cestou.

Téměř 30 metrů vysoká rozhledna vyrostla na Hradišťském vrchu u Kaplice na Českokrumlovsku, v místě bývalého keltského opevnění. Turisté se mohou z vrcholu stavby rozhlížet na rakouské Alpy i vrchol Plechý.

Opukový vrch Chotuc, na jehož úpatí leží městečko Křinec je důležitým spirituálním místem již od dob keltů. Keltské osídlení připomíná řada archeologických nálezů. Nejznámější je hrob bojovníka, který byl vyzvednut a stal se součástí expozice Národního muzea v Praze. Ideální je spojit výlet třeba na kole ještě s návštěvou nedaleké vesnické památkové rezervace v Bošíně a vesnické památkové zóny v Sovenicích se zachovalou polabskou venkovskou architekturou.

Stolová hora Úhošť mezi městy Klášterec nad Ohří a Kadaň je národní přírodní rezervací a vede po ní naučná stezka. Z hory je překrásný výhled na celý region.

Vyhlídková věž na Rubínu u Podbořan stojí nedaleko slovanské hradiště, možná slavného Wogastisburgu.

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Bezlesá silueta dominantního, 509 m vysokého vrchu Oblíku na jižním okraji Českého středohoří je nedílnou součástí krajinného panorama města Loun.

Mohutný třímetrový menhir s kamenným kruhem stojí nad Kutnou Horou v části Kaňk od roku 2012.

Pověstmi opředená hora Velký Blaník neskrývá pouze Blanické rytíře, ale také hradiště z pozdní doby halštatské.

Jedná se o zachovalý čtyřúhelníkový valovým areál o rozměrech 125 × 105 metrů, s výškou valu 2,75 metru nad vnitřní plochou a zřetelným příkopem na vnější straně. Říká se mu také Švédské šance a nachází se mezi Skřiplí a Osovem.

Nedaleko vrcholu Hvíždinec u Dobřichovic se nachází vyhlídka, z které je krásný pohled na okolní krajinu.

Obec Mšecké Žehrovice se nachází v okrese Rakovník. Je významným archeologickým nalezištěm u nás. Prehistorie Mšeckých Žehrovic je velmi bohatá, osídlení zde trvalo s přestávkami více než 10 tisíc let. Byla zde nalezena opuková plastika hlavy Kelta, nyní uložená v Národním muzeu v Praze.

Semická hůra je 231 metrů vysoký svědecký vrch – stolová vyvýšenina v rovinaté Polabské nížině. Je možné, že lokalita sloužila jako strážiště, nebo jako jiné příslušenství nedalekému rozsáhlému hradišti na Přerovské hůře.

Hora je svědeckým vrchem tyčícím se nad středočeskou obcí Přerov nad Labem. Společně se Semickou a Břístevskou hůrou tvoří trojvrší Polabské hůry. V místech nazývaných Na Šancích se rozprostírá pravěké a raně středověké hradiště, jehož rozloha se odhaduje až na 20 hektarů.

Keltská stezka Železnými horami vás provede místy původního keltského osídlení v okolí Hradiště a Nasavrk. Prochází nádhernou přírodou Železných hor, především pak údolím řeky Chrudimky, potoků Debrného a Krkanka (Hradišťský potok).

Kotouč u Štramberka bylo významné archeologické naleziště na Moravě, nyní zničené těžbou kamene. Místo bylo též významnou biologickou lokalitou

Regionální informační centrum v Dolních Břežanech představuje místní, mimořádně bohatou historii osídlení od pravěku po dnešek. K zásadním objevům vedl výzkum archeologů a jejich významné objevy na kopci Hradiště v oblasti Závisti a Šancí.

Replika prehistorického kamenného kruhu (kromlechu) byla postavena v roce 2010. Kromlech je tvořen 13 kameny z kamenolomů Družec, Merunice a Malé Žernoseky.

Kamenný kruh je novodobou replikou megalitické stavby. Byl postaven v roce 2014 jako největší kromlech v České republice. Jeho účelem je pomoci lidem v jejich duchovním vývoji a zlepšení zdraví.

Keltský park v Dolních Břežanech vznikl na ploše šesti hektarů, které dříve sloužily jako smetiště. Zahradní architekt Zdeněk Sendler se při jeho tvorbě inspiroval zdejší historií spojenou s keltskými oppidy. Součástí rozlehlého parku jsou také tři dětská hřiště, rybníčky a skatepark.

Geopark Podbeskydí se rozkládá v centrální části Podbeskydské pahorkatiny na ploše 530 km². Území je ohraničeno sníženinou Oderské brány, úbočím Palkovických vrchů, prvním hřebenem Moravskoslezských Beskyd a úbočím Kojetínských vrchů.

Stálkov je malá víska nedaleko Slavonic. V blízkém okolí obce se nachází jednak řada skalních útvarů. Větším seskupením skalek a balvanů zde vzniklo menší skalní město.

Soběšický háj je velice zvláštní přírodní lokalitou, uvnitř které se ukrývají místa, která znali zdejší lidé ještě před nástupem křesťanství. Mohlo zde být pravěké hradiště a psychotronici usuzují, že se zde nachází místo pravěkých obětí.

Menhiry kolem Kutné Hory byly postaveny během roků 2012-13 kutnohorskými nadšenci a s pomocí odborníků, kteří se věnují obnovování energetických bodů v krajině. Nejdřív vznikl kamenný kruh (kromlech) a postupně k němu přibývaly kameny další v jeho nejbližším okolí i na okolních kopcích.

V obci Holubov na okraji Blanského lesa roste památný strom – košatá lípa srdčitá, které se přezdívá rožmberská. Strom je pozoruhodný nejenom svým stářím, ale také celkovou mohutností – roste celých 36 metrů do výšky a obvod jeho kmene měří 704 cm.

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Největší známé keltské oppidum v Čechách i ve Střední Evropě můžete navštívit i vy. Bylo vybudováno na vrchu Hradiště zvaném Závist, nad dnešní Zbraslaví u Prahy v nadmořské výšce 391 metrů.

Volně přístupná rozhledna Boika nad Českými Lhoticemi nabízí pohled na Chrudim, Luži, Pardubice, Hradec Králové a při dobré viditelnosti na Krkonoše a Orlické hory.

V obci Jivjany na Domažlicku se nachází keltský skanzen zaměřený na řemeslnou výrobu a historii bydlení v době železné.

Muzeum města Nové Strašecí leží v okresu Rakovník asi 40 km západně od Prahy. Prohlédnout si zde můžete dvě stálé expozice, kterými jsou Keltové na Rakovnicku (se slavným nálezem Hlava Kelta) a Zemědělská usedlost na Novostrašecku.

Jedno z největší, přitom téměř neznámé keltské oppidum. Výchozí místo pro návštěvu přírodních a historických památek v turistické oblasti Český ráj.

Oppidum keltského kmene Bójů se nachází nedaleko obce České Lhotice u Nasavrk. Obýváno bylo zhruba v době 150 až 50 let před Kristem, tedy v mladší době železné (tzv. době laténské). Jeho výměra byla přibližně 20 ha a bylo obchodním centrem oblasti.

Pradávné legendy hovořící o bájném pozdně románském kostele se potvrdily a hlubiny země vydaly své tajemství. O existenci kostela, dlouho nebyly důkazy, až roku 2002 nadšení studenti archeologie objevili pozůstatky pozdně románské stavby, která skutečně bývala kostelem.

Asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor se nachází pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad. Údajně jde o zbytky keltského kultovního místa, které je opředené řadou záhad a tajemství.

Rázovitý kraj Orlické pahorkatiny skrývá ve svých lesích Pravěkou osadu Křivolík nacházející se v blízkosti vesničky Kozlov u města Česká Třebová. Muzeum v živé přírodě je zároveň experimentálně archeologickým centrem.

Vypravte se po stopách historie a pokuste se poodhalit alespoň některé z neobjasněných záhad pravěku. Přijďte blíž a na dávnou minulost si vlastníma rukama sáhněte.

Na kopci nad zámkem Žinkovy se nachází tzv. Obrovo hradiště, původně slovanské hradiště se zříceninami gotického hrádku Potenštejna ze 13. století, kolem něhož jsou zajímavá seskupení žulových balvanů.

Mohutné valy pravěkého hradiště na kopci vysoko nad údolím řeky Třebůvky vzbuzují dodnes obdiv a úctu. Hradisko bylo vybudováno lidem lužické kultury, kteří obývali území České republiky před příchodem Keltů.

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.

Pro návštěvníky Dolních Břežan jsou připraveny dva okruhy naučných stezek, které seznamují se zdejším osídlením v dávných dobách.

Keltové si stavěli výšinná sídliště o ploše několika hektarů. Největší oppidum bylo na Závisti u Zbraslavi. Osídlení na Závisti bylo doloženo již 3000 let před naším letopočtem. Hradiště mělo 170 hektarů a složitou hradbu z dřevěných palisád, kamene a nasypané hlíny.