Zámek Krásný Dvůr

Využít lze také pořádání svatebního obřadu ve Velkém sále zámku či samotné zahradě.

Interiéry zdobí dobové zařízení a především sbírky porcelánu, kameniny a hodin. Jsou zde nainstalována velmi cenná malířská díla českých a evropských autorů, jako např. Petr Brandl, Karel Škréta, Filip Kristian Benthum, Alžběta Vigée-Lebrun atd. Pozoruhodné jsou také některé tématické sbírky (např. rozsáhlý barokní obrazový soubor psích portrétů malíře Petra Václava Bergera). Za prohlídku stojí zámecká knihovna, dále pak původní kamna klasicistních tvarů, nábytek a další ukázky dovednosti historických řemeslníků.

Anglický park zdobí zajímavé stavby jako Panův templ, Gotický templ a 84 stop vysoký obelisk, postavený přesně podle obelisku, který se tyčí v Římě na Piazza del Popolo. Krásnodvorský impozantní špičatý sloup byl zřízen na památku slavného vítězství u Ambergu, vybojovaného v r. 1796 arcivévodou Karlem, díky němuž bylo postupující vojsko francouzské republiky zahnáno od hranic české vlasti. Projít se v parku můžete také kolem soustavy rybníků a vodních kanálů.

Pro základní školy jsou připraveny speciální výukové programy zaměřené na umělecké řemeslo a historii 18. a 19. století.

Z historie
Nejstarší písemná zmínka o Krásném Dvoře je známa z roku 1295, kdy je připomínán Vilém z Krásného Dvora. V první čtvrtině 16. století se stal majitelem Krásného Dvora Václav Pětipeský z Chýš, který započal v místech dnešního zámku budovat tzv. Horní tvrz, kterou ale nedostavěl. Stavbu v podobě renesanční vily dokončil až její nový majitel Jan ml. Mašťovský z Kolovrat. Tato vila ze 16. století a její vnitřní rozdělení tvoří základní konstrukci v dnešní hlavní zámecké budově. V držení krásnodvorského statku se poté vystřídali různí vlastníci, kteří zde ovšem neprovedli žádné významné úpravy. Roku 1649 se Krásný Dvůr dostává do majetku rodu Černínů, v jejichž držení zůstal až do roku 1945. Když se roku 1719 František Josef Černín rozhodl přebudovat vilu v barokní zámek odpovídající soudobým nárokům bydlení, do té doby sloužila tvrz jako sýpka a skladiště hospodářských potřeb. Projekt vypracoval pražský architekt František Maxmilián Kaňka, osobní stavitel Františka Josefa Černína. Hlavní přestavba zámku probíhala v letech 1720 až 1724. Koncem 18. století nechal Jan Rudolf Černín rozšířit zámeckou kapli, přistavět dvě nová schodiště a především přeměnit blízkou oboru v unikátní anglický park, který byl postupně obohacen mnoha romantickými stavbami.