Třemošná (779 m.n.m.) je jeden z nejvíc nápadných vrcholů středních Brd. Leží asi 5 km západně od centra Příbrami a představuje výraznou krajinnou dominantu Příbramska. Nad okolní terén vystupuje jako protáhlý hřbet se strmými bočními svahy, který se od severovýchodu jeví jako špičatá homole.
Z lesnického hlediska je
Třemošná ve středních
Brdech zajímavá svými
zbytky přirozených porostů na prudkých jihovýchodních svazích a na hřebeni kopce. Věk těchto porostů se pohybuje
kolem 180 let a stromy místy dosahují
impozantních rozměrů.
Krásnou vyhlídku poskytuje
skála Kazatelna, výhled je též
ze sedla severně pod vrcholem a z některých pasek na úbočí. I v době, kdy byl celý vojenský výcvikový prostor oficiálně nepřístupný, sem byly každoročně
pořádány pololegální novoroční výstupy. Dnes tudy vede
zelená turistická značka (z Orlova do Bohutína, a modrý naučný okruh z
Příbrami. Svůj název má Třemošná pravděpodobně
od keře střemchy.
Skála Kazatelna
Slepencová skála na
východním úbočí hory (740 m n. m.), je dle odborníků nejtypičtějším mrazovým srubem v
Brdech. Na svahu pod Kazatelnou se nachází
kamenné moře, v horní partii lemované vřesem.
Ze skály je
nádherný výhled na Příbramsko,
střední Povltaví a za dobré viditelnosti až
Čertovu hrbatinu,
Vitorazsko (území na pomezí jihočeského
Novohradska a Třeboňska a dolnorakouského Waldviertelu),
Písecké hory,
Kleť či
Šumavu s dominantním
Boubínem, a za extrémně dobré viditelnosti dohlédnete dokonce až na
Alpy (oblast hory Gross Priel).
Kolem skály vede starý
z kamenů vyskládaný chodník, vybudovaný v 60. letech 19. stol. správou dobříšského velkostatku; dnes značená turistická stezka. Stezku tehdy dali upravit
Colloredo-Mansfeldové, jimž tato část lesů patřila. Počátkem 20. století se uvažovalo i o výstavbě rozhledny na vrcholu, k tomu již ale nedošlo, neboť zde byla roku
1927 zřízena dělostřelecká střelnice.