Úvod > Aktivity & akce > Aktivity > Věž Daliborka na Pražském hradě

Věž Daliborka na Pražském hradě

Památky
Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem roku 1496 Benediktem Riedem. Od počátku sloužila jako vězení a po svém nejslavnějším vězni byla také pojemnovaná.

Věž Daliborka byla vybudovaná roku 1496 na příkaz Vladislava Jagellonského, a to jako součást opevnění hradního komplexu. V roce 1781 věž vyhořela a následující rok byla v důsledku poškození požárem snížena o jedno patro. Od roku 1883 je přístupná veřejnosti.

Své jméno dostala po svém prvním vězni Daliborovi z Kozojed, který zde byl uvězněn roku 1498. Věž totiž od svého založení sloužila jako vězení, které si zde můžete prohlédnout i dnes. V suterénu s mohutnou klenbou jsou čtyři kobky, v podlaze je kruhový otvor do hladomorny, kam byli těžcí zločinci spouštěni pomocí kladky. Samotný prostor cel oddělovaly dřevěné stěny, které byly dokonce vytápěné.  Zdivo hladomorny je silné 2, 6 m, pod hladomornou je ještě jedno patro, které se používalo jako další vězení. Lehčí provinilci byli vězněni ve vyšších patrech.

Dalibor z Kozojed se podle legendy ve věži ocitl za to, že akceptoval povstání poddaných na sousedním panství a povstalce přijal k sobě pod ochranu. Pověst dále praví, že se Dalibor naučil ve své cele hrát na housle a jeho hudba byla prý slyšet po celém Hradě a připomínala tak všem, že byl uvězněn neprávem. Pověst posloužila skladateli Bedřichu Smetanovi jako předloha k opeře Dalibor.

Dobové kroniky však zniňují, že Dalibor byl za svou nepoctivost již dvakrát popohnán před soud a rozhodně nepatřil mezi ochránce utlačovaných, naopak využil vzpouru poddaných k tomu, aby si přivlastnil majetek svého nepřítele, Adama Ploskovského. Pověst o houslích vychází nejspíše z úplně jiného nástroje, a to z mučícího. Skřipci se totiž přezdívalo housle, byl opatřený provazy (strunami) k napínání zločince. Dalibor prý na mučidle vedl nářek tak pronikavý, že ho bylo okny mučírny slyšet ven, což přivábilo kolemjdoucí, kteří se pak posměšně vyjadřovali o vinníkovi, který se předtím nechtěl přiznat, že ho bolest "naučila na houslích hráti", čili vypovídat pravdu o svém zločinu.

Dalším ze známých vězňů byl mecenáš umění hrabě František Antonín Sporck, který se například zasloužil o to, že byla do Čech zavedena hra na lesní roh. Daliborka přestala jako vězení sloužit v roce 1781. Ve spodním podlaží věže Daliborky je dnes umístěna expozice útrpného práva.

Celý popis
Naposledy změněno: 18. 12. 2017

Ubytování a restaurace v okolí