Současní ocelová rozhledna měla dřevěnou předchůdkyni, která byla postavena v roce 1892. Důvodem pro její výstavbu byla skutečnost, že pruští turisté stavěli na sousedním, o 19 metrů nižším Stohu svou rozhlednu. Aby se obyvatelé Nového Města pod Smrkem neneachali zahanbit během sedmi týdnů postavili za 1683 zlatých dřevěnou, 20 metrů vysokou rozhlednu. Svůj závod ovšem o měsíc prohráli. Vedle věže vznikla i chata nabízející nocleh a občerstvení. O chatu i rozhlednu bylo vzorně pečováno, dostávala pravidelně nový nátěr a turisté se z jejího vrcholu mohli kochat pohledem až do 50. let 20. století kdy se zřítila.
Současná stavba je výsledkem dlouhých snah, za kterými stála Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku, založena roku 1992, přesně sto let po vzniku první vyhlídkové věže. Je to kovová stavba, vysoká 23 metrů, je volné přístupná, má dvě patra a místo kam se lze ukrýt v případě nepříznivého počasí. Z ochozu rozhledny, který je ve výšce 18 metrů a vede na něj 91 schodů, je za dobrého počasí vidět do okruhu 150 kilometrů. Kromě Jizerských hor výletníci spatří Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, a dokonce Říp. Otevře se jim i výhled do Polska.
Vrchol hory je spíše plochý a svůj název získal podle ohromného smrku, který zde rostl a po bouři roku 1790 byl vyvrácen. Smrk, který dostal přezdívku Tabulový tvořil hranici tří panství - Čech, Dolního Slezka a Horní Lužice.