Podobně jako v Panenském Týnci i trosky kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích působí na citlivější jedince svou pozitivní energií. Už jen pouhých pár minut pobytu v magických prostorách syrové gotiky bývalého kláštera vám vylepší náladu.
A nejen to – zdejší
kladná síla působí blahodárně na celý lidský organismus. Své o tom věděl i Jan Skácel, na kterého pobyt v Rose Coeli udělal takový dojem, že o tom napsal stejnojmennou báseň:
Na celém světě není tolik ticha, jako když sněží v Dolních Kounicích
a probořenou střechou katedrály snáší se k zemi bílý sníh…
(J. Skácel)
Dolní Kounice jsou starobylou obcí, jejíž
původ se odvíjí od nejstaršího ženského kláštera na Moravě (1181), přesněji od kláštera premonstrátek zvaného Rosa coeli (Růže nebes). Klášter byl roku
1420 za husitských válek vypálen a v roce 1526 byl zrušen docela. Po zániku kláštera se pod vlivem nedalekých husitských
Ivančic do Dolních Kounic rozšířily sekty novokřtěnců, českých bratrů a valdenských.
Zřícenina bývalého klášterního kostela (chrámu Panny Marie) je úchvatná
gotika v nejsyrovější kamenné podobě. Namísto klenutého stropu obdivujeme oblaka a ptáky a místo varhan kvílí v
kamenných portálech vítr. V noci
z kůru volá sýček… a chrámovou loď nasvěcuje měsíc…V létě pokrývá zemi vysoká tráva, v zimě bělostný sníh.
Starobylé město Dolní Kounice se nachází
25 kilometrů jihozápadně od Brna v údolí
řeky Jihlavy, které obklopují okolní kopce s nepřehlédnutelnou siluetou
zámku a poutního
kostela svatého Antonína. Ve městě je možno nalézt mnoho památek vypovídajících o jeho bohaté historii. Ať už se jedná o
romantickou zříceninu kláštera Rosa coeli,
židovskou synagogu a hřbitov, několik kostelů a kaplí, historické měšťanské domy a v neposlední řadě
kamenné kříže a boží muka stojící u cest vedoucích do celého okolí.