Naučná stezka Za pírkem klecanského sokola

Stezka propojuje 28 nejzajímavějších míst Klecan: klecanský zámek, barokní sochu sv. Jana Nepomuckého, pomník Ukřižovaného Krista, který je zhotoven podle díla nejvýznamnějšího českého sochaře přelomu 19. a 20. století Josefa Václava Myslbeka, Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sochu sv. Václava, bývalou obecní školu, která je v současné době využívána jako zdravotní středisko, c.k. schody z roku 1854, které dostaly název „Císařské“ a to na věčnou památku zázračné záchrany Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I., který byl ve Vídni napaden nožem, bronzovou bustu Václava Beneše Třebízského z roku 1898 od Ladislava Šalouna, dům U Felixů, který v minulosti sloužil jako lihovar či pražírna kávy, pomník padlým I. a II. světové války z roku 1922, památeční lípu z r. 1977, kdy dosáhl díky novorozenci z Klecan počet obyvatel tehdejšího Československa patnácti milionů, hřbitov s významnými občany, černou (Masarykovu) skálu, kterou v roce 1920 navštívil na koni první československý prezident, nádhernou vyhlídku nad jezem,  přívoz Klecany – Roztoky, který slouží už od roku 1911, klecanský jez, přičemž na zdi budovy správy jezu jsou zaznamenány výšky hladiny Vltavy při povodních od roku 1890, raně středověké hradiště z 10. století, jehož poloha umožňovala optický kontakt jak s Pražským hradem, tak s Levým Hradcem z protějšího břehu, na jehož území bylo v r. 2000 archeology objeveno pohřebiště, cestu zvanou Čertovka, která sloužila obyvatelům přilehlého středověkého Hradiště jako obranná i válečná cesta, přes 150 let staré stromy – impozantní tureckou lísku a majestátní platan javorolistý, které se nacházejí v samém srdci klecanského háje, zděný romantický mostek přes bezejmenný potůček, místo U sedmi dubů, na nichž se již podepsal zub času a z původních 7 kmenů zůstal jediný anebo ani ten, úchvatnou vyhlídku U křížku s překrásným pohledem do Vltavského kaňonu s výhledem na Levý Hradec, na plavební komoru i na nedaleký kamenolom, na horizontu lze identifikovat Chrám sv. Víta v Praze, Petřínskou rozhlednu, Strahovský stadion aj., zbytky po ochranných valech, která během II. světové války měla chránit letadla, studánku U skrytého pramene, která byla dříve zdrojem vody nejen pro vaření klecanského piva, malebné zákoutí s hájovnou, na jejíž místě stál v 19. století původní klecanský pivovar a blízkým rybníčkem, zděný obelisk zvaný pyramida z dob romantické úpravy Klecanského háje v druhé polovině 19. století., palouček zvaný Benešovka, kapličku tzv. Boží muka v Klecanech asi z 19. století a faru postavenou v roce 1766 v barokním slohu se zachovánou kaplankou jako pamětní síň s původním inventářem a předměty, které používal Václav Beneš Třebízský, který zde 1876 -84 působil.
 
O vzniku názvu města Klecany koluje řada legend. Podle jedné pověsti měl Lapák, první pán zdejší tvrze (kterou obdržel od knížete Přemysla roku 777 jako dar), pokřivenou postavu, a proto byl nezdvořile nazýván klecavý, což mělo znamenat kulhavý... Podle jiných pramenů se jako pravděpodobnější jeví odvození od klesavého reliéfu města odrážejícím se v latinském „clivus“ -„svah“ či v německém „klettern“ – „lézt (stoupat)“. Jiné zdroje zas mluví o pánech z Pražského hradu, kteří kdysi kupovali sokolnické klece výhradně z jedné tehdy bezejmenné obce...