Národopisné muzeum Slánska v Třebízi

Charakteristická česká náves malé zemědělské obce Třebíz zůstala neporušena díky tomu, že lipská silnice budovaná v polovině 18. století a nyní silnice 1/7 byly řešeny mimo střed obce. Tím zůstala zachována její původní sídelní situace. Uprostřed třebízské návsi se zachoval rybníček s brodištěm. V jeho sousedství stojí jednoduchá barokní stavba kostelíka sv. Martina z roku 1754 s pozdně barokním oltářem s obrazem Nanebevzetí sv. Martina. Poblíž kostela na návsi je v rozsoše malá zvonička se zvonkem s datací 1932. Na návsi také najdeme výklenkovou barokní kapličku Nejsvětější Trojice z 18. století. Součástí této kapličky je kašna, kam přitéká voda z "třebízské studánky", známé z pověsti Královka, jak ji ve svém díle zaznamenal Václav Beneš Třebízský.

Prohlédnout si můžete exteriéry i interiéry několika budov jako např. Cífkova statku s černou kuchyní, který vytváří jedinečnou památku barokní zděné lidové architektury na Slánsku, dále pak můžete zhlédnout Šubrtův statek, malý vesnický obchůdek, kde je vystaveno vše, co se v krámku na vesnici prodávalo (nádobí, nitě, knoflíky, cylindry, košťata, školní potřeby, petrolej aj.), ševcovnu či výměnkářskou chalupu.

V chalupě č. p. 19 se v roce 1849 v rodině krejčího Václava Beneše, narodil syn Václav, pozdější spisovatel a kněz Václav Beneš Třebízský. Dům je jedním ze tří řemeslnických domků zachovaný v původní zástavbě návsi. Jsou zde vystaveny památky na spisovatele včetně jeho díla. O založení Památníku V. B. Třebízského se zasloužil v roce 1904 Jindřich Šimon Baar, který byl v té době farářem v sousedních Klobukách.

Národopisné muzeum ve Třebízi ve vybraných interiérech názorně dokládá způsob bydlení i života vesnické rodiny. Kromě zemědělství a lidové architektury dokumentuje muzeum vesnická řemesla a obchod.