Muzeum Jakuba Hrona v Metánově

Nejznámějším vynálezem je buňát čili kalamář nezkotitelný (nepřevrhnutelný kalamář). Patentovaný vynález z roku 1891 zdobil i psací stůl Karla Čapka. Pro účely muzea byla vyčleněna jedna místnost v opravené budově někdejší metánovské školy. Metánovské muzeum – Kabinet profesora Hrona a expozice díla malíře Františka Severy bylo slavnostně otevřeno 19. května 2007.

Profesor Jakub Hron se narodil 4. června 1840 v obci Metánov. Když mu bylo 16 let zahájil studium na gymnáziu v Českých Budějovicích, které dokončil v Jindřichově Hradci a to pro neshody s profesorským sborem v Budějovicích. Po maturitě se rozhodl věnovat učitelskému povolání. Zaměřil se na matematiku a fyziku. Pokračoval tedy ve studiu na univerzitě v Praze a ve Vídni. Krátce působil v Opavě a v Jindřichově Hradci. Nakonec se přestěhoval do Hradce Králové a na zdejším gymnáziu vyučoval až do svého předčasného odchodu do penze (1897).

V roce 1881 vynalezl nekotitelný buňát, který jej proslavil. Jednalo se o kalamář se stejnou, samořiditelnou námočkou čili vnorem. Následovaly další vynálezy jako například lazut, ruťáty atd. V dalších letech profesor Hron zahájil publikační činnost. Nejčastěji se zabýval matematikou, fyzikou a astronomií. Nevyhýbal se však ani filozofii a básním. Vytvářel české ekvivatlenty pro slova převzatá z cizích jazyků. V říjnu 1901 se zapsal ke studiu na lékařské fakultě, kterou studoval pět let. Jeho kariéru v oblasti lékařství však ukončil profesor Hlava, který Jakuba Hrona nenechal složit zkoušku z patologické anatomie. Z tohoto období pocházejí další vynálezy, které měly zpříjemnit pobyt na pitevnách – pitevní dmuchadlo a čepice. Navrhl také provádění narkózy hudbou. Poté začíná Hron studovat práva a v roce 1910 se vrátil do rodného Metánova, kde pokračoval v publikační činnosti. Jakub Hron si naplánoval, že se dožije 100 let. Bohužel, zemřel již v 29. dubna 1921 na následky nachlazení.