Kostel sv. Bartoloměje v Pelhřimově

Trojlodní bazilika z počátku 14. století byla založena spolu s novým městem, obnoveným po zničení původního města při sporech Vítkovců s biskupem Tobiášem z Bechyně. Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii a poprvé je uváděn roku 1439. Rozšířen byl v roce 1553, vyhořel v roce 1561, roku 1576 byla přistavěna věž (musela být později snížena o jedno patro). Červená sgrafita na lodi a presbytáři pocházejí z roku 1589. Od roku 1596 je kostelem děkanským. Později byl ještě několikrát přestavován, nejvýraznější přestavby následovaly po velkých požárech v letech 1646 a 1766. Při druhé z nich získal kostel svoji současnou podobu.

Vybavení kostela je převážně barokní. Na hlavním oltáři raně barokním oltáři z r. 1663 jsou sochy sv. Bartoloměje, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, po stranách oltáře sochy sv. Víta a sv. Václava. Dále se zde nachází šest bočních oltářů, fresky na stěnách i stropě a další oltáře s severní i jižní boční chrámové lodi. Zajímavá je cínová křtitelnice z roku 1517, křížová cesta od Viktora Foerstera a dřevěné jesličky Františka Bílka. Součástí bohatě zdobeného interiéru jsou také varhany z r. 1767.