Areál kláštera leží na okraji městečka Nová Říše vzdáleného cca 10 km východně od Telče. Původně ženský klášter, založen na počátku 13. století, zanikl vymřením řeholnic. Nejvýznamnější stavbou kláštera je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století a knihovna s více než 20 000 svazky.
Klášter byl založen v roce 1211 vojenským velitelem Markvardem z Hrádku a jeho ženou Vojslavou pro panny sv. Norberta – premonstrátky. Za husitských válek došlo k takřka kompletnímu zničení kláštera, přesto ale i po jejich skončení klášter fungoval, ovšem jen do roku 1596, kdy ženské osazenstvo kláštera vymřelo. Aby klášter nezanikl úplně, došlo roku 1641 k jeho osazení premonstráty ze Zábrdovic a tím ke vzniku mužského kláštera, slavnostním uvedením prvních sedmi bratří.
Nejvýznamnější stavbou kláštera je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století se vzácnými interiérovými prvky (fresky, varhany, dřevěná kazatelna a lavice) a především klášterní knihovna s více než 20 000 svazky. V kostelní věži byly v roce 2003 instalovány čtyři zbrusu nové zvony, z nichž nejtěžší váží bezmála dvě tuny.
Tři prohlídkové trasy klášterem
První prohlídková trasa - kostel sv. Petra a Pavla a kaple sv. Anny, kapitulní síň
První z prohlídkových tras představí zájemcům opatský kostel sv. Petra a Pavla, který byl vybudován po stavbě trvající 30 let v roce 1707. Středem celé svatyně je hlavní oltář, který je dílem pražského sochaře a štukatéra Jana Hennevogela. Autorem tohoto velikého oltáře je malíř Adam Enz z Benátek, který do středu tohoto obrazu postavil sv. Petra a Pavla (patrony kostela) v pevném postoji apoštolských knížat, vědomých si síly a jistoty svého poslání. Součástí této trasy je také nejstarší dochovaná místnost celého kláštera a to kapitulní síň kláštera – kaple sv. Anny. V této kapli se nachází gotická socha sv. Anny Samotřetí, která je pravděpodobně celosvětově jedinou sochou, která od vytvoření stojí na svém původním místě pro který byla vytesána. Kaple sv. Anny slouží pro bohoslužby zvláště v zimním období a také jako kapitulní síň kláštera. Zde začíná řeholní život každého kandidáta, který je při obláčce oblečen do řeholního oděvu, bývají zde voleni opati a také se zde bratři loučí se zesnulými spolubratry.
Druhá prohlídková trasa - výstavní místnosti a knihovna
V klášteře jsou 4 menší výstavní místnosti, které jsou součástí této prohlídkové trasy. Klášterní knihovna se skutečně významnou knihovnou, systematicky a pravidelně budovanou, se stala až za opata Josefa Bernarda Pelikána v druhé polovině 18. století. Za josefínských sekularizací knihovna rozkvetla kvantitou i kvalitou přírůstků díky nákupům knih, pocházejících z knihoven okolních zrušených klášterů. Knihovna je zdobena výjevy ze života zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta a mezi knihami se nacházejí čtyři vzácné svazky herbáře z 18. století, jež se staly předlohou pro výzdobu tzv. novoříšské keramiky. Knihovna je dnes rozšířena do 4 knihovních sálů a obsahuje na 25 tisíc svazků. V hlavním knihovním sále jsou knihy především psané v latině a němčině (švabach).
Třetí prohlídková trasa – přijímací salonek, obrazy a klenotnice
Prostory klášterní obrazárny mohou připomínat návštěvu zámku. V přijímacím salonku se konaly audience u opata, návštěvníci si mohli zkrátit čas u stereoskopického prohlížeče. Jsou v něm obrázky s náboženskou tematikou a známá světová místa, například Řím. Na prelatuře kláštera si mohou návštěvníci prohlédnout obrazy, které z velké části pořídili opaté Josef Bernard Pelikán (opatem 1756-1792) a Jan Nepomucký František Pelikán (1793-1819). Obrazy, které návštěvníci během prohlídky prelatury uvidí, tvoří pouze část poměrně velké sbírky obrazů novoříšského kláštera. V největší místnosti prelatury, kde dříve bývala obrazárna, si mohou návštěvníci prohlédnout v prostorných vitrínách výběr z monstrancí, kalichů, relikviářů a dalších liturgických předmětů z majetku kláštera nebo premonstrátských farností.