Asi 1 km od
třeboňského zámku v anglickém parku při jihovýchodní straně
rybníka Svět, se nachází
hrobka Schwarzenberků. O stavbu se zasloužili především Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou. Od roku 1784 byli příslušníci schwarzenberského rodu pohřbíváni v nedalekém hřbitovním kostelíku sv. Jiljí. Ten byl v druhé polovině 19. století zaplněn a nevyhovoval již přísným hygienickým předpisům.
Projektem hrobky byl pověřen Josef Schmidt a později knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Novogotická stavba hrobky ve tvaru
pravidelného šestiúhelníků ukrývá prostor kaple, zasvěcené Božskému Vykupiteli. Při vstupu do
kaple Božského Vykupitele je nutné vystoupit nahoru po 13 + 10 kamenných schodech. Následný pohyb v kapli je bezbariérový, návštěvníci si výklad vyslechnou vsedě. Prohlídka následně pokračuje v hrobce. Stavbu kaple, která probíhala v letech 1874 – 1877, řídil knížecí stavitel Karel Kühnel. Kapli Božského vykupitele vysvětil v roce 1877 pražský arcibiskup kardinál Bedřich Schwarzenberg. Zvláštností je oltář, který je i v kryptě situován na jih a zhotovil ho sochař Josef Pokorný z bílého pískovce, sádry a
istrijského mramoru. V hrobce je umístěno
26 dvouplášťových rakví s
nabalzamovanými těly. Jejich srdce až na srdce dcery kněžny Eleonory se nacházejí ve zvláštních schránkách v
Českém Krumlově.
Na třech deskách jsou zde vyryty texty smutečních telegramů, které sem Schwarzenberkům poslal císař František Josef. V samotné hrobce pod kaplí se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexanderem Trippelem v r. 1789. Každý z členů rodu skrývá zajímavý životní příběh. Schwarzenberkové většinou umírali na nemoci, jako byl záškrt, zápal plic či tragická úmrtí.