Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v
národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic na katastru města Hranice. Propast se nachází v Hranickém krasu nedaleko veřejnosti přístupných
Zbrašovských aragonitových jeskyní. Podle pověsti do ní na koni skočil moravský král Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu. Na samé dno zatím nepronikla žádná sonda ani miniponorka. I přesto podle naměřených údajů vyplývá, že Hranická propast je
nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní na světě.
Přístupových tras k Hranické propasti existuje několik. Nejkratší vychází od železniční zastávky Teplice nad Bečvou. Od propasti je také
krásný výhled na okolní krajinu –
Hostýn, Kelečský Javorník a Beskydy. Pokud budete pokračovat dál po naučené stezce, dovede vás až ke zbytkům zdí a valů romantické zříceniny hradu Svrčov.
Hranický kras představuje unikátní území: na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů z hlubin. Součástí propasti je i jeskyně nad hladinou vody, tzv. Suchá rotunda. Potápěči, kteří se vydali do hlubin jeskyně pod jezírkem, získali krásné záběry krápníkové výzdoby, především tzv.
gejzírových krápníků, což jsou krápníky s tvarem sopky a kráterem, ze kterého tryskala minerální voda v dobách největší vulkanické aktivity.
Lidé se snažili změřit hloubku propasti odedávna. První průzkumy Hranické propasti se datují do roku 1900, o existenci propasti ale věděl už Jan Amos Komenský, který ji jako vůbec první krasový útvar zachytil na plánu Moravy. Jedná se o nejhlubší propast v České republice. Dno se nejdříve měřilo pomocí olovnice, od šedesátých let 19. století se Hranická propast stává výzvou pro potápěče. Roku 1974 byla spuštěna sonda do hloubky - 175m, při připočtení suché části dosáhla celková hloubka propasti hodnoty - 245,5 m. Roku 1995 byl do výzkumu zapojen dálkově ovládaný robot - "miniponorka“ R.O.V. Hyball, která dosáhla hloubky - 205 m. 1.10.2012 dosáhl tým potápěčů v čele s Krzystofem Starnawským hloubky 373 metrů pod hladinou. Zbytek, u kterého se předpokládá hloubka 700 - 800 metrů, na svůj objev čeká pod vodou. Celá oblast je součástí Národní přírodní rezervace Hůrka.