Dispozice čtyřkřídlého zámku vykazuje složitý stavební vývoj. Zámek vznikl renesanční přestavbou starší tvrze z roku 1480. Mnoha přestavbami a úpravami vznikl současný objekt s pseudorenesančními a pseudogotickými prvky. V interiérech zámku se zachovalo mnoho původních historických architektonických prvků. Největší pozornost si zaslouží piano nobile opatřené nevšední interiérovou výbavou: dřevěné schodiště, vestavěný nábytek (jídelna), kazetové stropy, klenutí, dřevěné obložení, balustrády schodišť, malovaný strop a jiné prvky. Nachází se zde i bývalá knihovna, která dnes slouží jako obřadní síň.
Reprezentativní prostory jsou využívány pro pořádání slavnostních hostin, seminářů a školení. Od roku 2010 má zámek také svou výstavní expozici, která je rozdělena do 4 tématických celků a to Galerie osobností, Moravské Kravařsko, Bartošovický zámek včetně minulosti a přítomnosti Poodří a Vojenská hostorie a lazaretní pokoj. Zámek, který byl společně se zámeckým parkem v roce 1999 vyhlášen kulturní památkou, je dnes v majetku obce a stal se sídlem Regionu Poodří, svazkem 21 obcí. Současně v něm funguje ubytovací zařízení - turistické zařízení a penzion s celkovou kapacitou 57 míst. Návštěvníkům je zde k dispozici také informační centrum Regionu Poodří.
Kolem zámku se rozkládá přírodně krajinářský park s mnoha cennými stromy. Jedním z nich je platan javorolistý, který dnes patří k nejmohutnějším a nejstarším stromům u nás (s obvodem kmene 780 cm a výškou 36 m je nejmohutnějším a nejstarším evidovaným platanem v České republice). Je spojen s příběhem lásky Josefa Jiřího Meinerta, profesora zabývajícího se studií numismatiky, etnografie a folklóru, a jeho životní družky hraběnky Josefíny Pachtové. Platan, dovezený původně z Anglie, byl vysazen jako výraz jejich věrné lásky. Pohřbeni byli společně se synem v hrobce Meinertů. Jde o romantickou stavbu, která byla postavena podle knížecí hrobky J. W.Goetha ve Výmaru. Dnem 27. října 2001 byl platan přejmenován na Josefínin a zároveň označen chráněným památným stromem.
V obci se nachází Zámecká naučná stezka, která má délku 5 km s 12 zastaveními na stezce. Je vedena katastrálním územím obce Bartošovice. Nabízí tak seznámení s kulturními památkami obce, dále s přilehlými mokřady, rybníky, lesy, se zástupci rostlinných a živočišných druhů na daném území. Okolí obce vybízí k pěší turistice nejen pro zkušené, ale i rodiny s dětmi.