Úvod > Co chcete dělat? > Ubytování > Böhnischovy boudy v Krkonoších
Ubytování

Böhnischovy boudy v Krkonoších

Nejrozsáhlejší, k jihu vystavené luční enklávy jsou vysunuty na svazích krkonošských rozsoch, spadajících příkře do podhůří. Ve středních Krkonoších mezi ně patří především louky a pastviny Bönischových Bud na svahu Jeleního vrchu nad Černým Dolem.
Jak je známo, většina krkonošských bud a jejich skupin se nazývá podle jejich zakladatele, nájemce nebo majitele. Tak tomu bylo i v případě Bönischových Bud – Bönischbauden. Poněvadž vlastní jméno Bönisch snad vzniklo ze slovanského Beneš, vyskytují se již v prvních českých publikacích o Krkonoších z druhé poloviny 19. století také názvy Benešovy Boudy, Benešova hora (dnes Jelení hora). Neujaly se však a již od roku 1934 české názvosloví zná jen Bönischovy Boudy i Bönischovu boudu. Dnes se občas setkáváme se slangovým výrazem Benýšky. Zakladatelé bud, kteří jim dali jméno, nepřišli jako většina německých osídlenců z alpské oblasti, ale ze severu, ze sousedního Slezska.

Postupně tu vzniklo a ještě v první polovině 20. století hospodařilo jedenáct bud, z nichž se do současnosti dochovalo šest. Tři dnes již neexistující boudy stály v dolní části enklávy, z větší části již zarostlé lesem, dvě z nich v místě dnešní přezimovací obůrky pro zvěř. Přezimuje v ní průměrně asi 40 jelenů a laní. K Bönischovým boudám se počítala také bouda, na některých starších mapách popsaná jako Bönischova bouda. Poněvadž v ní bydlel a hospodařil Kasper, říkalo se jí Kasperhaus – Kasperův dům. V roce 1924 vyhořela a nebyla již postavena. K její dramatické historii se ještě vrátíme.

Příčinou vzniku Bönischových, ale i dalších okolních bud a jejich rozkvětu byl pravděpodobně zánik dolování v Černém Dole během třicetileté války. Havíři ztratili práci a byli nuceni nalézt si nový způsob obživy v okolí, nebo odejít. Jedním z řešení bylo hospodaření v horách. V příznivé nadmořské výšce kolem 850 m n. m. na jižním svahu Jelení hory, chráněném před severními větry, osadníci postupně vykáceli a vyklučili les. Vznikly rozsáhlé plochy pastvin a poměrně úrodných luk s řadou pramenišť. Každá z bud měla vlastní pramen nebo studánku. Obyvatelé chovali dobytek, živili se budním hospodářstvím a získanou půdu postupně zúrodňovali, především vysbíráním kamení.
 

Přepadení, vraždy, požár

K boudám nevedla z údolí žádná lepší vozová cesta, a tak všechno potřebné vynášeli budaři na zádech v batozích nebo krosnách a v zimě převáželi na saních rohačkách. Jejich těžký a náročný, ale klidný život při celkem prosperujícím budním hospodářství přerušila loupežná přepadení. Z roku 1729 je historicky dokonale doloženo a dokumentováno přepadení boudy Tobiáše Bönische. Uplynulo téměř přesně dvě stě let a zločin se vrátil v hrůzné podobě na již výše zmíněnou, osamocenou Kasperovu boudu. Jednoho lednového dne roku 1923 se tu brzo ráno zastavil hajný Müller, aby majiteli domu Konstantinu Kasperovi předal výplatu za jeho práci v lese. Odhalil hrůzný zločin. Na zemi ve světnici leželi v krvi mrtví manželé a jejich dvouletá dcera. Přežil malý šestidenní kojenec v postýlce a starší syn, který byl právě mimo domov. Zločin byl pravděpodobně dílem muže, který večer boudu navštívil, pokusil se mladou fešnou hospodyni znásilnit, při čemž došlo ke rvačce. Vrah dopaden nebyl a mezi lidmi kolovaly dohady, že jím byl jeden z financů, na trase jejichž pochůzky bouda stála a kteří rádi vyhledávali pohostinství a společnost pěkné hospodyně, jejíž hrbatý muž byl zaměstnán prací v lese. Bouda zakrátko v roce 1924 vyhořela. Jak se říkalo, aby byly zameteny stopy. Místo tragédie se dodnes nazývá Kašperka nebo Kašparka. Život v boudách běžel dál ve starých kolejích a ani po vzniku samostatného státu se výrazněji nezměnil.

Dnešní Černodolská bouda se již na začátku 20. století zaměřila při zemědělském hospodaření i na poskytování skromného pohostinství. Výrazné, ale tragické změny přinesl podzim roku 1938. Splnilo se přání většiny německých obyvatel Krkonoš, státní hranice se posunuly násilně dolů, až do jižního podhůří, a oni se stali občany Třetí říše. Počáteční euforii následovalo po prvních zprávách o padlých na frontě vystřízlivění. Sedm mužů z desíti Bönischových Bud padlo za novou vlast. Po obnově Československé republiky v roce 1945 došlo k zásadním politickým i hospodářským změnám, trvale měnícím život celých hor. Vše proběhlo i na Bönischových Boudách podle stejného scénáře: obyvatelé německé národnosti byli odsunuti a vystřídali je noví kolonisté. Půda, boudy i les byly zestátněny.
 

Böhnischovy boudy dnes

Ani dnes sedm chalup rozhozených ve svahu na dohled od sebe neprošlo – až na jednu, na první pohled velkými stavebními úpravami. Enkláva patří od poválečných dob převážně sezonním obyvatelům a ti dnešní jsou často druhou generací těch, kteří dali chalupám jméno (Wagnerka, Müllerka). Jedině na Turnovce hlásí muškáty v oknech, že se tady bydlí trvale a chata Viktorka poskytuje ubytování turistům.

Böhnischovy louky, u horní stanice lanovky Saxner v Černém Dole, patří vůbec k nejkrásnějším loukám v celých Krkonoších. Na konci léta si sem lanovkou (z Černého Dolu) můžete zajet i na ostružiny.

Provozovatel

Horská chata Viktorka

Černý Důl 164
543 44 Černý Důl
Tel.:
+420 724 447 903
Email:
sspe@seznam.cz
WWW:
www.viktorka-cern...
GPS:
50,688949 15,657069
 
 

Časová náročnost

0,5 hodiny

 
 

Aktuality

Trail Running Cup – běžecký seriál

Tradiční trailový běžecký pohár s historií již od roku 2011. V seriálu trailových běžeckých závodů Trail Running Cup si každý najde svoji trať. Vzdálenosti 7 až 50 kilometrů a nezapomínáme ani na tratě pro nejmenší.
Špindlerův Mlýn, Královéhradecký kraj

Run Labe Run 2024

Trasa závodu zavede běžce do okolí Labe na trase vedoucí ze Špindlerova Mlýna k Děčínskému zámku.
Špindlerův Mlýn, Královéhradecký kraj

Špindlerovská pouť 2024

O víkendu 28. – 30. června 2024 se koná 31. ročník Špindlerovské pouti. Užijte si ve Špindlerově Mlýně víkend plný zábavy.
Špindlerův Mlýn, Královéhradecký kraj

Svatovavřinecká pouť na Sněžku 2024

Tradiční pochod na Sněžku na svátek Svatého Vavřince, spojený se mší svatou na vrcholu naší nejvyšší hory.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Krakonošův guláš 2024

Zvítězit může jen jeden! Zveme vás na již kultovní 18. ročník akce Krakonošův guláš do Pece pod Sněžkou.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

4. Pochod pro hospic

4. Pochod pro hospic, jehož cílem je podpořit službu domácí hospicové péče a současně ukázat účastníkům něco z krás Krkonoš. Pochod organizuje Domácí hospic Duha, o. p. s. Hořice.
Špindlerův Mlýn, Královéhradecký kraj

SkialpujFest a Noc tuleních pásů v Peci pod Sněžkou

Každý třetí lednový týden se horské středisko Pec pod Sněžkou promění v centrum skialpinismu. Festival Skialpujfest je určen úplně pro každého, a tak nezáleží na tom, jestli s tímto sportem teprve začínáte, nebo už jste zkušení skialpinisté.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Májové muzicírování

Tradiční hudební a taneční produkce.
Vrchlabí, Královéhradecký kraj

Zapomenuté kouty Krkonoš na běžkách – z Hříběcích Bud pod Liščí hřeben

Když je zima pořádná a napadne hustá sněhová pokrývka, můžete vyrazit na běžky i do méně známých částí Krkonoš, které zůstávají stranou hlavních tras. Takový je kout mezi obcí Strážné a Pecí pod Sněžkou, kde pocítíte samoty uprostřed hor. Pocitu, který si v Krkonoších moc často neužijete!
Strážné, Královéhradecký kraj

Skiareál Dolní Dvůr – Luisino údolí

Lyžařské středisko leží v srdci Krkonoš mezi obcemi Dolní Dvůr a Strážné. Lyžování je zde zcela bez front a za nejlevnější ceny v Krkonoších. Naleznete zde pravidelně upravované svahy a parkoviště zdarma.
Dolní Dvůr, Královéhradecký kraj

Stezka stopaře na Pláních ve Špindlerově Mlýnu

Stezka stopaře se nachází ve Svatém Petru, měří 7,7 kilometru a naučí Vás jak se stopují zvířata, jak poznáte jejich stopu, dozvíte se jaká stopa patří k jakému zvířeti a spoustu dalších zajímavých informací. Tato stezka je vhodná jak pro pěší, tak i pro kočárky a vozíčkáře.
Špindlerův Mlýn, Královéhradecký kraj

Modrý Důl v Krkonoších – horská osada pod Studniční horou

Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Tetřívčí hravá naučná stezka u Pece pod Sněžkou

Na Tetřívčí hravou naučnou stezku natrefíte na Hnědém vrchu nad Pecí pod Sněžkou. Je určena pro malé děti a věnuje se plachému ptákovi – tetřívkovi obecnému. Měří necelý kilometr, takže ji hravě zvládnou i malé děti.
Černý Důl, Královéhradecký kraj

Skialpinistické trasy okolím Pece pod Sněžkou

Pro vyznavače skialpinismu, telemarku či snowboardingu připravila Správa KRNAP ve spolupráci s Českou asociací horských vůdců (ČAHV) a Horskou službou osm nových skialpinistických tras, které vedou jak po turistických značených cestách, tak také mimo ně.
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj

Jelení hravá naučná stezka u Špindlerova Mlýna

Na Přední Planině nad Špindlerovým Mlýnem naleznete hravou naučnou stezku zaměřenou na největší zvíře, které v Krkonoších můžete potkat – jelena. Můžete se těšit na sedm jednoduchých aktivit, při kterých jelena doslova zažijete.
Špindlerův Mlýn, Královéhradecký kraj

Lanová dráha ze Svatého Petra na Pláně

Lanovka ze Špindlerova Mlýna (Svatého Petra) na Pláně je v provozu denně, v zimní i letní sezóně. V létě přepravuje pěší turisty i cyklisty a jejich kola, v zimě je pak součástí Ski areálu Špindlerův Mlýn – Sv. Petr. Moderní šestisedačková lanovka zde slouží od roku 2015.
Špindlerův Mlýn, Královéhradecký kraj

Ubytování a restaurace v okolí

Horská chata Pencovka v Krkonoších

Horská chata Pencovka v Krkonoších láká k celoroční návštěvě. Ubytovat se zde můžete v létě i v zimě, ať už lyžujete nebo túrujete po horách.
Strážné, Královéhradecký kraj

Horský hotel Friesovy boudy ve Strážném

Nově zrekonstruovaný Horský hotel Friesovy boudy se nachází v nadmořské výšce 1217 metrů a nabízí ze své vysoké polohy velkolepé a nezapomenutelné pohledy do okolí. Hotel poskytuje zázemí pro nejkrásnější pouti po Krkonoších.
Strážné, Královéhradecký kraj

Penzion Andula s minipivovarem Fries

Zkuste na horách ubytování ve Strážném, kde máme 750 m dlouhou sjezdovku s vlekem hned vedle penzionu. Ubytování v Krkonoších v Penzionu Andula poskytne komfort, skvělé jídlo i zábavu všem. Navíc zde vaří výborné pivo Fries ve vlastním minipivovaru.
Strážné, Královéhradecký kraj

Horská chata Zadní Rennerovky

Chata odborů České spořitelny leží v nadmořské výšce 1240 m a nachází se ve střední části Krkonoš, v prostoru zvaném Zadní Rennerovky, přibližně 7 km od Strážného u Vrchlabí.
Strážné, Královéhradecký kraj

Krkonošská pivní stezka – poznejte chuť krkonošských piv

Chcete vyzkoušet chuť krkonošských piv a zároveň objevit krásy zdejších lesů a kopců? Potom se projděte po Krkonošské pivní stezce, která spojuje pět minipivovarů umístěných na samých vrcholcích České republiky.
Strážné, Královéhradecký kraj

Bouda Klínovka

Původní Klínová bouda na vrcholu Krkonoš byla založena už v 17. století, vyhořela v roce 1970. Dlouhá desetiletí lokalita neměla adekvátní náhradu, což se změnilo v roce 2010 kdy byla po rekonstrukci otevřena sousední budova pod novým názvem Nová Klínovka, od roku 2016 se jmenuje Bouda Klínovka.
Špindlerův Mlýn, Královéhradecký kraj

Klínové boudy v Krkonoších

Horské chaty roztroušené na západním svahu Zadní Planiny na Klínové louce. Jmenovitě například Petráška, Spisovatel, Kantorská, Skočka. Nejvýše položená bývala Klínová bouda, která v roce 1970 vyhořela. Dnes sousední objekt nese jméno této legendární boudy.
Špindlerův Mlýn, Královéhradecký kraj

Chalupa Na Rozcestí u Liščího hřebenu v Krkonoších

Chalupa Na Rozcestí je jednou z legendárních krkonošských bud. Nachází se skutečně na rozcestí cest na hlavním hřebenu Krkonoš. Od boudy se dá dojít na Sněžku, do Pece, Špindlu nebo na Strážné (Vrchlabí).
Pec pod Sněžkou, Královéhradecký kraj