Kvůli zázračným skutkům kamenné sochy Panny Marie se zde scházeli poutníci již od poloviny 17. století. Díky tomu dostal Frýdek přízvisko slezské Lurdy. Popisované zázraky i se svědeckými podpisy dokládají že zdejší socha Panny Marie zbavila mnoho poutníků různých neduhů.
V místech, kde se dříve pálilo vápno, stojí dnes velkolepá, pozdně barokní bazilika Panny Marie z roku 1759. Plán kostela vypracoval biskupský stavitel B. Winter. Ačkoli byla stavba přerušena válkami Marie Terezie s Bedřichem II., práce rychle pokračovaly díky podpoře hrabat Pražmů z Bílkova. Impozantní věže byly dostavěny až v r. 1777. Jsou 60 metrů vysoké a zakončené zdobným dvojkřížem. Podle úsudku znalců je toto dílo dodnes největší a nejkrásnější v celém kraji.
Po stranách lodi je 6 protilehlých kaplí s oltáři, na nichž jsou obrazy značné umělecké hodnoty. Pod kaplí sv. Kříže se ukrývá zvláštní krypta s ostatky hrabat Pražmů. Nejcennější je hlavní oltář z roku 1793, dílo stavitele J. Schuberta z Opavy a brněnského sochaře Schweigla. Pozadí oltáře tvoří 6 vysokých sloupů spojených pažením, nad nímž se vznáší zlacená koruna s křížem. Pod ní je nad svatostánkem umístěna socha Panny Marie - asi 1 m vysoká tmavošedá, z pískovce vytesaná socha opředená mnoha pověstmi a bájemi. Kolem areálu kostela se vine barokní křížová cesta. Uprostřed stojí kruhová kaple Nejsvětějšího Srdce Páně, zvaná Římská.