Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Moravskoslezský kraj nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
Komentované prohlídka se bude konat ve čtvrtek dne 15.5.2014 v 16. 00 hodin. Sraz účastníků je před průčelím kostela.
Záchranný archeologický výzkum v kostele sv. Martina v Krnově byl vyvolán stavební akcí „Zpřístupnění věže a regenerace kostela sv. Martina v Krnově“. Odkryté stavební konstrukce v exteriéru kostela spolu s výběrem nálezů přiblíží veřejnosti archeologové Národního památkového ústavu v Ostravě ve spolupráci s Římskokatolickou farností Krnov v rámci komentované prohlídky, která se bude konat ve čtvrtek dne 15.5.2014 v 16. 00 hodin. Sraz účastníků je před průčelím kostela.
V souvislosti s výkopy pro dešťovou kanalizaci, vsakovací jímky a odvětrávací kanálky byly v interiéru a exteriéru kostela realizovány archeologickým pracovištěm Národního památkového ústavu v Ostravě archeologické sondy, dokumentována byla rovněž omítek zbavená zdiva v interiéru kostela. Zjištění učiněná prostřednictvím archeologického výzkumu a paralelního stavebně historického průzkumu umožňují základní vhled do doposud velmi málo objasněné problematiky stavebních počátků, podoby a následného vývoje této významné sakrální památky.
Současný stavebně historický průzkum ukázal, že nejstarší stavební jádro kostela představuje obvodové zdivo presbytáře a trojlodí, které lze časově zařadit do 1. poloviny 14. století. Středověkou podobu a vybavení kostela dokládá řada odhalených architektonických článků, jakou jsou ostění oken a portálů, druhotně použité fragmenty klenebních žeber a také odkládací nika v závěru presbytáře.
Naproti tomu prozatím nebyly doloženy pozůstatky staršího předchůdce tohoto kostela zmíněného k roku 1281. Jistou indicii ovšem může představovat ojedinělý fragment kamenného článku pozdně románského charakteru. Archeologický výzkum dále prokázal někdejší existenci několika bočních kaplí a dalších dodatečných přístavků (předsíň, schodiště) při jižní i severní obvodové zdi kostela, jež plnily svoji funkci v průběhu 15. – 18. století. Součástí těchto kaplí byly rovněž zděné pohřební krypty a hrobky, mimo to byly kosterní pozůstatky archeologickým výzkumem zachyceny v ploše někdejšího hřbitova západně, severně i jižně od kostela a rovněž v interiéru presbytáře kostela.
Po požáru v roce 1779 byl kostel pozdně barokně přestavěn, přičemž došlo k demolici většiny bočních kaplí (vyjma jediné). Vzhledem ke skutečnosti, že se v bezprostředním okolí farního kostela v souvislosti s vybudováním nového hřbitova na předměstí již nadále nepohřbívalo, dochovaly se podpovrchové pozůstatky demolovaných bočních kaplí a dalších přístavků ve velmi dobrém stavu, jen minimálně porušeném mladšími zásahy (vápenné jámy související se stavebními úpravami přelomu 18. a 19. století až 19. století, recentní výkopy pro inženýrské sítě). Mezi získanými nálezy poutá pozornost konvolut mincí z 14. – 19. století, soubor barokních devocionálií a také zlomky několika renesančních či raně barokních náhrobků.