Výstava představí brněnský textilní průmysl (vlnařství) a fenomén Brna, kterému se přezdívalo moravský (také rakouský) Manchester.
Pozornost soustředíme na urbanistické proměny Brna související s budováním textilního průmyslu v několika lokalitách a nejdůležitější továrny a jejich majitele.
Pozornost věnujeme také podnikům Vlněna a Mosilana, které vznikly znárodněním a spojením některých bývalých soukromých továren původně německých nebo židovských majitelů.
Představíme brněnskou vlnařskou produkci, jejíž výrobní sortiment zahrnoval zejména velmi kvalitní sukna a kazimír určená nejen pro výrobu civilních oděvů, ale také pro uniformy armád různých zemí Evropy. Na výrobu vojenského sukna se později některé továrny přímo specializovaly.
Vlněné látky na pánské a dámské obleky a zimníky z mykané a česané příze z konce 18. a 19. století se dochovaly ve formě vzorníků, které sloužily jako ukázka produkce jednotlivých továren, některé sloužily také jako předloha pro porovnání s produkcí konkurenčních, často zahraničních, firem. S velkým úspěchem se brněnské vlnařské firmy účastnily Světových výstav, ve Vídni v roce 1873 patřily jejich sukna a jemné vlněné látky z česané příze k tomu nejlepšímu, čím Monarchie demonstrovala vyspělost svého průmyslu.
V meziválečném období, kdy v Brně existovalo téměř 40 velkých vlnařských továren, byla brněnská produkce kvalitních vlněných látek konkurentem i pro britské firmy. Řada brněnských továrníků měla v hlavním městě módního průmyslu – Paříži – své dopisovatele, kteří je informovali o aktuální módní barevnosti a trendech.
Vysokou kvalitu vlněných látek se udržela i produkce znárodněných gigantů Vlněny a Mosilany. Část jejich sortimentu z čisté střižní vlny nesla mezinárodní označení Woolmark, které získaly jen nejkvalitnější vlněné látky.
100% vlněné tkaniny z česané příze určené na pánské oblekové a dámské kostýmové tkaniny se v 70. a 80. letech exportovaly přes Centrotex nejen do zemí RVHP, ale prakticky do celého světa. Látky vyvážené na Západ zde ale byly často znovu označeny logem jiného, atraktivnějšího výrobce. O velmi vysoké kvalitě těchto látek, z nichž se jen malé procento dostalo na domácí trh, svědčí také nejvyšší ocenění na mezinárodních výstavách EXPO v Bruselu nebo Montrealu.
Kromě klasického sortimentu česaných, mykaných a kombinovaných oblekových tkanin, se v Brně od 70. let vyráběly také úplety, plyše a nábytkové látky. Zajímavostí se stal doplňkový program: v Bystré se vyráběla nejen vlněná pletací příze, ale také příze s příměsí králičí srsti vykupovaná od místních dodavatelů, příze na výrobu ručně vázaných koberečků Tapikoa zejména technika Art-protis, která byla vyvinuta v uměleckém ateliéru v závodě Vlněna 2 na Tkalcovské ul., kde se podle tohoto československého patentu vytvářely originální tapiserie.
V kontextu brněnského textilního průmyslu představíme také tehdejší Moravské průmyslové muzeum jako iniciativu některých předních osobností z řad textilních podnikatelů a jejich snahy o podporu místních živnostníků a podnikatelů skrze aktivity muzea a jeho akviziční činnost.