Antonín Švehla

Antonín Švehla (nar. 15. 4. 1873), od roku 1902 místopředseda Sdružení českých zemědělců a zakladatel časopisu Venkov (1906), byl v letech 1908 – 16 poslancem zemského sněmu. Od roku 1909 stál v čele výkonného výboru České strany agrární. Náležel mezi stoupence historického práva českých zemí a první československý prezident T. G. Masaryk se před svým odchodem do zahraničí za 1. světové války účastnil právě u A. Švehly schůzek českých poslanců zemských i říšských.

A. Švehla patřil za první světové války, vedle K. Kramáře a P. Šámala, k vedoucím činitelům domácího protirakouského odboje. Podílel se na existenci Českého svazu, od vzniku Národního výboru v červenci 1918 stál v jeho čele. Po odjezdu Kramářovy delegace na ženevskou schůzku byl s E. Benešem spoluorganizátorem demonstrací, které vedly ke státnímu převratu 28. října. V roce 1922 stanul v čele vlády a usiloval o prosperitu i upevnění demokratického právního řádu. S výjimkou krátkého období úřednické vlády (1926) byl A.Švehla v letech 1922 – 29 čs. ministerským předsedou. I když raději jednal v pozadí a byl mistrem politické dohody i kompromisu, pokud bylo třeba, své mínění vyslovil nahlas, veřejně a důrazně, přičemž zájem státu byl u něj vždy na prvním místě. A stejně tak byl pro něj příznačný politický realismus.

A. Švehla se také celou vahou své osobnosti zasadil o nelehké znovuzvolení T. G. Masaryka prezidentem ČSR v roce 1927. Švehla však správně pochopil, v čem tkví Masarykův význam pro vnitropolitickou situaci i zahraniční prestiž státu a jeho volbu prosadil. Koncem 20. let se pro vážné onemocnění vzdaloval Švehla z politického života. Za svého nástupce ve vládní funkci – po dohodě s Masarykem – určil F. Udržala, který měl blízké politické postoje, ale nikoliv už Švehlovu obratnost. Agrární stranu nakonec ovládl R. Beran, který prosadil odstranění Udržala z křesla ministerského předsedy. Antonín Švehlu (zemřel 12. 12. 1933) lze bez nadsázky označit za významnou postavu českého zemědělství, sjednotitele venkova a uznávanou mravní autoritu našeho národa dvacátých let minulého století.

Výstava hodnotí a mapuje osobnost agrárního politika a ministerského předsedy tří vlád Československa Antonína Švehly, zejména jeho státnické působení. Dotýká se mj. úlohy A. Švehly při založení samostatného čs. státu, jeho vztahu k prezidentu T. G. Masarykovi, způsobu státotvorného momentu koaličních vládních kabinetů, a také života rodiny A. Švehly v tehdejší Praze – Hostivaři a jeho angažovanosti v sokolském hnutí.

Dominantou výstavy jsou osobní Švehlovy zásluhy při tvorbě prvorepublikové Ústavy ČSR, která nabyla platnosti dnem 6. března 1920, v předvečer narozenin TGM. Mezi vystavenými exponáty zaujmou faksimile první Ústavy ČSR z 29. února 1920, která byla zapůjčena ze sbírek Národního muzea, spolu s předměty osobního života A. Švehly, dále korespondence a dokumenty Švehlova Národohospodářského ústavu.